Naprostá bomba

recenze

Lotosové blues (2015) 5 z 5 / Eevina
Lotosové blues

Od této autorka jsem již četla dvě knížky z její předchozí série s Fredrikou Bergmanovou, konkrétně Nechtění a Sedmikrásky. Více už jsem nečetla, zase tolik mě její detektivky natolik neoslovily. Sice se nejednalo o špatné čtení, ale nějak mi nesedl charakter hlavní hrdinky a celkově mi to přišlo takové průměrné. Nakonec jsem se rozhodla, že dám autorce ještě šanci a zkusím si přečíst Lotosové blues. Nevím, proč jsem si myslela, že se jedná o novou detektivní sérii, každopádně po pár stránkách mi došlo, že jsem se krapet spletla.

Hned od první stránky mě autorka vtáhla do pěkně rychle rozjetého vlaku, ze kterého se už nedalo vyskočit, dokud jsem nedočetla i druhý díl Miovo blues, který je pokračováním tohoto dílu. Musím říct, že tohle byl mazec. Autorka nasadila zběsilé tempo, které dokázala udržet až do konce. A hlavně ty zvraty! Tak rychlé zvraty a hlavně jaké, to jsem snad ještě neviděla. Kolikrát už jsem si říkala, že už musí autorce dojít dech, ale za dalších pár stránek došlo k dalšímu zvratu a já jenom koukala. Odložit knihu prakticky nešlo. Autorka dokázala stupňovat napětí do obrovských výšin a děkuji bohu, že jsem se rozhodla pro tuto knihu ve dnech, kdy vycházel druhý díl, protože to bych asi nepřežila, čekat na vydání pokračování.

Co se týče stylu psaní, je to strašně čtivý, příběh rychle utíká a na konci knížky jste ani nevíte jak. Mezi kapitolami jsou docela velké mezery, takže knížka se dá přečíst za jeden den úplně v pohodě. Kristina Ohlssonová rozhodně psát umí, dokázala zde vytvořit skvěle napínavý thriller, který je navíc hodně reálný a je uvěřitelný. Pravda, v druhém díle už jsem tušila, kdo je hlavním padouchem, takže konečné překvapení se nekonalo, ale upřímně v prvním díle, bych to neuhádla. I když samozřejmě, jistá vodítka tam jsou.

Jestli bych měla knize něco vytknout, tak je to, že tak rychle utekla a byl konec. Nechci se zde moc rozepisovat o ději, neboť si myslím, že jakákoliv zmínka z děje by hodně prozradila a myslím si, že je lepší začít knížku v nevědomosti, protože ten zážitek stojí za to.

Komentáře (0)

Přidat komentář