Na vlastní pěst

recenze

Statistiky praví, že vraždu ženy má na svědomí ve většině případů někdo blízký. Když to není manžel, tak kdo další zbývá? Nebo je to úplně někdo jiný?

Úspěšný advokát Michal Horák žije poměrně spokojený život. Má vlastní dobře zavedenou právní kancelář, která se mu stará o bohaté výdělky, nové auto, zrekonstruovaný dům i nastřádanou solidní finanční rezervu. O všechno z toho ale může velice snadno přijít, když jednoho dne najde doma v kuchyni svoji manželku Irenu v kaluži krve a pro policii se stává hlavním podezřelým.

Jeho alibi na přibližnou dobu vraždy je totiž poněkud zvláštní. Alespoň ze začátku. Michalovi volal údajně kapitán Malý z kriminálky, který je shodou okolností také pozdějším vyšetřovatelem Ireniny vraždy, a prosil ho o konzultaci a schůzku v policejní budově. Ovšem když Michal za kapitánem přichází, ten o ničem neví, protože mu jednoduše nikdy nevolal. Za několik desítek minut pak doma Michal nachází hrůzný nález. Kdo si dal tu práci, aby Michala postavil do pozice nejvíce podezřelého a jeho alibi zařídil jako účelové?

Na vlastní pěst je v pořadí třetí knihou Patrika Rozkovce, která vyšla v nakladatelství Moba v edici Původní česká detektivka.

První polovina knihy je ovšem spíše takovým slabším odvarem detektivky a čtenář, který očekává napětí od první do poslední stránky, může být poněkud zklamán. Michal, vypravěč celého příběhu, v ní řeší, kromě nutných policejních výslechů, spíše praktické věci související s úmrtím ženy. Pracovní povinnosti, zařízení pohřbu nebo péči o malého syna. Díky tomu se ale rozkrývají pro další děj velice podstatné informace o manželském soužití.

Tempo knihy bohužel poměrně často brzdí také autor tím, že mnohdy opakuje již po dlouhou dobu zřejmá fakta a zbytečně často se snaží některé nepodstatné věcí dovysvětlit, třebaže to není ani v nejmenším nutné.

Druhá polovina příběhu, po zjištění několika překvapujících věcí, knihu naopak posouvá konečně do skutečné detektivky. Po vražedném útoku neznámým pachatelem na vlastní osobu si totiž Michal sám začíná hrát na detektiva a zkouší jednat na vlastní pěst. Musí přijít co nejdříve na to, kdo zabil jeho ženu, a jak s tím souvisí či nesouvisí podivný případ, na kterém před několika lety pracoval. Existuje velice reálná možnost, že za všechno bude jinak zatčený on sám. Příběhu se díku tomu dostává tolik potřebného napětí a spádu a vy si konečně začnete lámat hlavu, kdo tím vším je ve skutečnosti vinen.

Autor vypráví příběh lehkou formou, používá krátké věty a většina situací, které fungují jako vata příběhu, jsou jako střižené z obyčejného života. Což je plusem a příběh dělají zcela reálným.

V celkovém součtu je tak kniha, navzdory několika málo nešvarům, sympatickým a lehkým detektivním příběhem, místy trochu dobrodružným, u kterého si příjemně odpočinete.

Komentáře (0)