Mýtonoši - poklad mezi ya fantasy

recenze

Mýtonoši (2021) / prostě.mája
Mýtonoši - poklad mezi ya fantasy
Jak už název recenze napovídá, v žánru se jedná o opravdový poklad nad poklady. Nejde jen o nápaditý fantaskní svět plný mýtů, dotýkající se v tolika ohledech toho našeho nebo o akcí nabitý děj, díky kterému nemáte chvíli klidu, jelikož se stále něco děje a vy máte vcelku opodstatněný strach o postavy. Především pak o hlavní hrdinku Bree, která opravdu nedostane nic zadarmo. Ten důvod netkví ani v postavách, magii či v romantické lince. A ačkoliv se všechny tyto aspekty autorce povedly opravdu bravurně, nejedná se zase o nic tak speciálního, co byste nemohli najít i v nějaké jiné fantasy. Pro mě kniha stoupla především díky přesahu, který je v rámci YA až nevídaný.
Prostřednictvím magie se autorce daří čtenáři předkládat afroamerickou kulturu a její historii, stejně jako například důležitost v kořenech vaší rodiny a v tom, jaký je to pocit neznat je. Vůbec se tu hovoří hodně o krvavé minulosti Ameriky, o otrokářství, o tom, jaký je to pocit nemít vlastní historii. Mimo to hovoří kniha o žalu nad smrtí blízké osoby a traumatu spojeném s ní. Jedná se možná maličko zvláštní kombinaci, s přihlédnutím k faktu, že se jedná o fantasy příběh, lákající především na moderně šmrncnuté artušovské legendy. A přece tak neskutečně skvělá, že díky ní na Mýtonoše jen tak nezapomenete. Ne opravdu. Tohle je ten typ knihy, který si krade každičké volné místečko ve vašich myšlenkách a to i dlouho poté, co už leží na poličce mezi ostatními knihami.
Dohromady všechno drží hlavní hrdinka Bree, jejíž příběh mě s každou další stránkou bavil víc a víc. Právě díky ní jsem měla pocit, jako bych tam opravdu byla a každičký kousek její cesty si prošla spolu s ní. Bree je neskutečně silnou postavou, která musí denně čelit nejen nemizející bolesti, v převážně bílé společnosti se navíc setkává s odmítnutím, rasismem a nepřijetím. Démony, kterých se narozdíl od těch magických z éteru švihnutím meče nezbavíte.
Nadšená jsem byla i z faktu, že Bree si všechno jen tak nepřevezme za své, jako tomu často u urban fantasy bývá. Neustále se vyptává, má opravdický strach a to nejen z démonů, ale i z nových magických schopností, které nachází. Zkrátka se nemusíte bát, že by se jí nedostalo pořádného vývoje.
Nedokážu se tvářit, že by kniha byla horem dolem perfektní, to snad ani nejde. Trochu mě mrzí, že se více prostoru nedostalo vedlejším postavám. Takhle se mi pro jejich vysoký počet především ze začátku poměrně pletly. Snad se jim autorka s dalšími díly dostane více na kobylku.
Naopak nadšená jsem byla i z romantické linky, která mě osobně neskutečně bavila. A to i napříč tomu, že se jedná o milostný trojúhelník, kterým většinou moc nefandím.
Mýtonoši jsou zkrátka a dobře skvělým čtením, které přináší na náš český knižní trh zase něco nového a dosud nevídaného. A já jsem jedině pro, jelikož už bylo na čase, aby se k nám podobné knihy dostaly.

Komentáře (0)

kniha Mýtonoši recenze