Mýtonoši: artušovské legendy, magie a rasismus na americké univerzitě

recenze

Šestnáctiletá Bree Matthewsová se chtěla dostat do přípravného programu pro středoškoláky na Severokarolínské univerzitě, kde před lety studovala její matka. A teď je tady, ale její máma je mrtvá. A Bree zjišťuje, že existuje magie, démoni a tajemný Řád kulatého stolu – a že má nejspíš něco společného se smrtí její mámy.

Bree se rozhodne infiltrovat do Řádu, přestože je jednourozená, tedy obyčejný člověk, ve snaze odhalit, zda jeden z jeho členů, takzvaných Mýtonošů, nezabil její matku. Pomůže jí v tom Nick Davis, přední člen Řádu, který z ní udělá svoje páže. A Bree musí kromě pátrání po tajemstvích obklopujících její mámu taky přežít náročné zkoušky a turnaje, vyrovnat se s předsudky a rasismem nebo s romantickými city k Nickovi. Přitom musí skrývat, že ačkoliv je obyčejný člověk, tak má schopnosti, které jsou neobvyklé i mezi Mýtonoši, naučit se bojovat a vypořádat se s traumatem z matčiny tragické smrti.

Tracy Deonn propojila artušovské legendy s moderní americkou univerzitou, historií Afroameričanů a otázkou rasismu. A ačkoliv se to zdá jako dost divoká kombinace, tak ve výsledku to funguje. Tracy Deonn skutečně umí psát a přináší propracovaný příběh plný originálních nápadů. Ve výsledku jsou Mýtonoši poctivým kusem textu, což v young adult fantasy rozhodně není pravidlem.

V Mýtonoších nechybí akce, magie, krvelačné a lidožravé příšery, trocha humoru a romantiky a také vážnější témata (například rasové otázky nebo historie Afroameričanů). Palec nahoru za to, že právě ta vážnější témata jsou do textu zakomponována přirozeně a dávají v něm smysl. V Mýtonoších se navíc objevují bisexuálové, lesbičky a dokonce i nebinární postava. Nejsem si jistá, zda by se tolik příslušníků menšin sešlo v jedné skupině, která je navíc ještě konzervativní. Na druhou stranu je sympatické, že to autorka podala jako něco naprosto běžného a přirozeného, nad čím se nikdo nepozastavuje.

Bree je zajímavá hrdinka, která ale nemusí sednout každému. Není to žádná stydlivka, má pěkně proříznutou pusu a ostré lokty. Jako Afroameričanka je zvyklá na předsudky, odsudky a spoustu blbých poznámek, ale taky to nikomu nedaruje. Nick je prostě ten správný, sympatický, statečný a pohledný kluk. Jeho vztah s Bree se vyvíjí vcelku pozvolna, působí mile a vlastně i docela uvěřitelně. Tím, kdo si pro sebe krade pozornost, je ale králomág Selwyn Kane, zvaný Sel. Ten je Nickův přesný opak – chladný, tajemný, podezřívavý, a když už něco řekne, tak je to většinou pěkně jízlivá poznámka. S Bree si dlouho nemůžou přijít na jméno, protože ji Sel podezřívá, že je ve démon, který se infiltroval do Řádu.

Nicméně mám k Mýtonošům také výhrady: hlavní hrdince je šestnáct; to, co ostatní trénovali celé roky, sice nedává s prstem v nose, ale víceméně to dává během pár dní; Sel je polovinu knihy až směšně zatvrzelý; ty souboje jsou tam jaksi navíc a hlavní hrdinka má být člověk, ale přitom má celou řadu výjimečných schopností. Vedlejších postav je tu poměrně dost, ale mají tak málo prostoru, že jsem v nich měla spíš zmatek, než abych si je dokázala oblíbit nebo se o ně bát. Příběh je pomalejší a vyžaduje čtenářovu pozornost, jinak se může stát, že budete můžete mít v těch pojmech, hierarchii Řádu a vztazích slušný binec.

Chápu to všeobecné nadšení z Mýtonošů, ačkoliv já z toho nejsem na větvi tak, jak jsem čekala. Nespíš by mi to víc sedlo, kdyby byli hrdinové trošku starší. Nicméně i tak je to za mě jedna z nejlepších knih, co se v českém překladu v young adult fantasy za rok 2021 objevila, a těším se na druhý díl s názvem Bloodmarked, který vyjde v originále na podzim 2022. A doufám, že tam bude víc Sela, protože pak je velmi pravděpodobné, že z toho na větvi budu, muhehe.

Komentáře (0)