Může věřit sama sobě?

recenze

Co zbylo z mojí sestry (2018) / Jana77
Může věřit sama sobě?
Má za sebou hrůzy, jaké si lze jen těžko představit. Ale přesto se vrací domů, aby přestála zkoušku nejtěžší a není jisté, zda z ní vyvázne bez dalších šrámů na duši...

Kate je válečná reportérka a její dny jsou naplněny hrůzami války. Na každou novinářskou misi s sebou vláčí tíživé vzpomínky na kruté dětství. Na tyranského otce, na mrtvého bratříčka, na sestru, ze které alkohol udělal jejího nepřítele. Na maminku, která nemá ráda ostré světlo v domě, peče báječné dorty, ale je mrtvá. Zemřela, aniž by se stihly rozloučit a Kate se vrací domů, aby jí alespoň položila na hroby kytici kosatců. Zatím netuší, že má před sebou dny a týdny naplněné úzkostí a bude se muset vyrovnat nejen se vzpomínkami, ale i s nepřítelem, který je blíž, než si myslí.
Hned po příjezdu se musí vyrovnat se sestrou, jejíž nejlepší přítel je alkohol a udělal z ní pouhou trosku, která o pomoc nestojí. Staré, nezhojené šrámy nejsou zas tak staré, jak by se mohlo zdát a ovlivňují jejich vztah i v dospělosti.
Kate se své noční můry snaží zahnat prášky, ale přesto vidí věci, které se zdají tak skutečné. Co dělá malý chlapec v maminčině záhonu růží? A nová sousedka, zahalená v hidžábu, co tají? Nebo snad jde jenom o halucinace, o výplod její fantazie pod vlivem léků?
Paul, manžel její sestry, se jí snaží pomoci s pozůstalostí po matce a celkem logicky dochází ke sblížení, jakoby dvě zbloudilé duše hledaly útěchu jedna u druhé. Pod tíhou okolností se Kate vrací do Sýrie, do míst, které jí vzaly veškeré iluze o šťastném světě, ale bude se muset vrátit ještě jednou a jednou provždy uzavřít smutnou kapitolu svého života.
Víte, co je na této knize nejlepší? Na nic si nehraje. Autorka nám předkládá neuvěřitelnou sondu do lidské duše, zmítané utrpením, krušným dětstvím a přesto plné obrovské odvahy se všemu postavit čelem.
Knížku jsem začala číst a už po prvních větách jsem byla ztracená, vtáhnutá do světa ubohé Kate, do jejího boje se vzpomínkami na dětství a bylo mi jí tak líto. Chvílemi jsem si říkala, holka, tak ty už ty prášky fakt neber, to co vidíš, není skutečné. A měla jsem zlost na její sestru a na to, jak je slabá a jak strašně se lituje. Paradoxně se ke konci role obrátily a já jsem jen nevěřícně otáčela stránky a musela dojít až na konec, abych vydechla.
Ano, je to možná klišé a otřepaná fráze, ale Co zbylo z mojí sestry je prostě dokonalá. Ve všech směrech. Hlavní postavy jsou uvěřitelné, samotný děj krutý, nelítostný a bez kudrlinek a zbytečných odboček. Někdy ke konci si řeknete: tak tohle je všechno? Takhle to má skončit? A závěr, páni, tak ten je prostě mistrovský. Je to přesně jedna z těch knih, která s vámi i po dočtení chvíli zůstane a to je přesně to, co v knížkách hledám. Budeš mi chybět, Kate....

Komentáře (0)

kniha Co zbylo z mojí sestry recenze