Může být ještě hůř

recenze

Srdce bestie (2011) / zarivybagr
Srdce bestie

Pod kůži se zadírající obraz života v totalitním Rumunsku za Causescovy éry. Lyrismus kombinovaný s popisem odpudivých a nelidských situací vytváří velmi silně expresivní tón celé prózy. Jde o dílo velmi silné, osobité a vyzrálé, Müllerová dostala Nobelovu cenu zaslouženě, je to skvělá spisovatelka. Členění knihy do jednotlivých obrazů bez kapitol, obrazů, které často přeskakují chronologii a zobrazují několik mimoběžných narativních linií mi připomnělo způsob vyprávění našeho spisovatele Balabána.

Müllerová zobrazuje, jak se zrůdná diktatura podepisuje na všudypřítomné atmosféře beznaděje a strachu, jak mění lidi ve zvířata, jak mizí lidskost a smysluplné vztahy. Sama hrdinka má přitom štěstí, protože je obklopena od dob vysokoškolských studií skupinou podobně smýšlejících přátel, kteří se k sobě jako přátelé chovají, i když po škole každý z nich začne žít někde jinde. V tomto smyslu je kniha oslavou přátelství, jako elementární lidské hodnoty, která je možná, sice nutně s velkou dávkou odvahy, i v situaci největšího útlaku (což se ironicky projevuje i v básni o nemožnosti přátelství ve zlých časech, jíž je kniha uvedena, a která se v průběhu děje ještě silně ovýznamněna objevuje, například v situacích výslechů, ale i jinde).

Autobiografická vypravěčka nakonec skončí v emigraci v Německu, někteří z jejích přátel však volí v beznaději a ztrátě chuti do života, smrt vlastní ruku. Smrt je ostatně v románu všudypřítomná, nejen v už zmíněném motivu sebevraždy, ale také skrze obrazy nemocí, především rakoviny, jakožto psychosociálního defektu, v nemocech stárnutí, obrazech šílenství atd.

Může být ještě hůř, než je dnes, oddychne si člověk po přečtení této knihy, ale pak zpozorní a zamyslí se, zda-li opět k podobnému nelidskému peklu na Zemi nesměřujeme. Mrazivý literární zážitek.

Komentáře (0)