Můj pes Doggo, nejlepší přítel člověka

recenze

Můj pes Doggo (2016) / Suzanne
Můj pes Doggo

Třicátníka Daniela opustila přítelkyně Clara, s níž čtyři roky žil, a odjela hledat samu sebe na druhý konec světa. Danielovi zanechala zklamání a ne zrovna výstavního psa z útulku - Dogga.

Daniel získá práci v prestižní reklamní agentuře. Jeho jedinou podmínkou je, aby mohl Dogga s sebou brát do kanceláře. Ukazuje se, že Doggo pod nepříliš oslnivým zevnějškem skrývá bystrou a učenlivou psí mysl. Dokáže lidem nosit vzkazy a psaní, takže se stává firemním čtyřnohým pošťákem. Jenže ne všichni zaměstnanci jsou z přítomnosti psa na pracovišti nadšení.

Danielovi se v nové práci daří. Spolupráce s mladou kolegyní Edie se ukáže být příjemná a úspěšná. Navíc mezi nimi začne vznikat opravdové přátelství. Přesto všechno není tak idylické, jak to na první pohled vypadá. V reklamní agentuře vládne soutěživost a rivalita. V zákulisí probíhá skrytý boj o moc. Daniel jako nováček nemá tušení, kdo proti komu stojí – ani na kterou stranu by se měl přiklonit. Jenže se postupně ukáže, že právě on bude v rozhodujícím souboji hrát důležitou roli.

Daniel sice o sobě občas tvrdí, že se dokáže chovat trochu necitelně, ve skutečnosti působí jako sympaťák. Nechybí mu inteligence a talent a konečně se učí, jak se pořádně prosadit a neskrývat se v cizím stínu. Dokáže se na svět dívat s nadhledem a pořádnou dávkou ironického smyslu pro humor.

Nechybí pestrá skupina vedlejších postav z reklamní agentury. Mladá a atraktivní Edie, co z bývalé recepční povýšila na výtvarnou ředitelku. Egoistický i trochu komický majitel agentury Ralph, co se směje vlastním vtipům. Pohledný a ambiciózní výkonný ředitel Tristan toužící po moci. Nepříjemná a sarkastická Megan, co v Danovi vidí konkurenci a i Doggo je jí trnem v oku.

V knize se prolíná několik zápletek – rozchod Daniela a Clary, nová práce v reklamní agentuře, boj o moc, vztah člověka a psa i pochyby o vlastní minulosti a malá rodinná dramata. Nechybí ani pořádně složitý milostný propletenec. Daniel má totiž podezření, že Edie a Tristan jsou více než jen kolegové. A to i přesto, že Tristan má manželku a Edie přítele. Jenže Daniel si postupně uvědomuje, že Edie už nevnímá pouze jako svou kolegyni a kamarádku…

Přestože se kniha jmenuje Můj pes Doggo, tak nejlepší přítel člověka zde není hlavním hrdinou. Jak už to v životě bývá, tak se Doggo prostě vyskytuje po boku Daniela a tím pádem se účastní i důležitých okamžiků v jeho životě. Většinu těch dramatických situací ale sleduje z pohodlí pohovky, a nejspíš si o těch směšných dvounohých stvořeních a jejich životních problémech myslí své.

Mark B. Mills píše lehce a čtivě, takže není problém knihu přečíst za jeden dva večery. Příběh je chytrý a vtipný a nechybí v něm pořádná dávka britského suchého smyslu pro humor i pop kulturních odkazů.

Právě pop kulturní odkazy ale občas působí trochu nadbytečně a vychloubačně. Na druhou stranu jsou většinou vtipné, takže se to dá autorovi s přimhouřením oka odpustit. Škoda jen, že Mark B. Mills sám sobě neposkytl prostor pro to, aby mohl některé zápletky podrobnější rozpracovat a prohloubit. Vidět je to hlavně v závěru, který působí dost uspěchaně a zkratkovitě.

Můj Pes Doggo potěší všechny čtenáře, co hledají oddychovou, chytrou a vtipnou knihu na víkend. A dvojnásob potěší všechny, kdo doma mají čtyřnohého nejlepšího přítele člověka.

P. S. Akorát mi Doggo přišel na psa dost ukázněný a hodný. Nebo to jen psi v mém okolí strašně rádi přežvykují kožené boty, válení se v tom největším humusu, žerou podivné věci a milují, když vám mohou probrat odpadkový koš a v ideálním případě ten bordel ještě roztahat po celém bytě?

Komentáře (0)

Přidat komentář