Mrtvá beze jména

recenze

Mrtvá beze jména (2001) 3 z 5 / Safienka
Mrtvá beze jména

Musím přiznat, že jsem z této knihy mírně zklamaná. Znám několik čtenářů, kteří mají Patricii Cornwellovou zařazenou mezi oblíbené autory, ale u mě toho po přečtení Mrtvé beze jména nedostála. Ač se jedná o dílo z jedné série, tudíž tam je možná návaznost, tak svou čtivostí a formou ji hodnotím hůře.
Děj celé knihy je zasazen do období vánočních svátků. Ústřední postavou je soudní patoložka Kay Scarpettová, kterou můžeme znát, jak už jsem psala výše, z předchozích dílů. Přestože je autorka vyhlášená svými kriminálními thrillery, které jsou zaměřeny hlavně na forenzní vyšetřovací metody, tak v tomto díle si jich tolik neužijeme. Hlavním tématem je pronásledování sériového psychologicky narušeného vraha – Gaulta. Tudíž se pohybujeme spíše v terénu a zabýváme se složitými vyšetřovacími technikami, které mi maličko motaly hlavu.
V díle je čtenářům dopřáno hned několik vražd. Hlavní vyšetřování se odráží od brutální smrti ženy bez identity, která je nalezena nahá, brutálně zavražděná v Central Parku v New Yorku. K vraždě je přizvána i Kay Scarpettová - soudní patoložka, která nám dopřává spoustu informací, kterých by si běžný vyšetřovatel pravděpodobně nevšiml. Díky těmto podrobnostem je vyšetřování, ale i celkové pojetí příběhu zajímavější.
Autorka nás seznamujeme i s dalšími postavami, kterými jsou hlavně vyšetřovatelé a policisté. Pro někoho opět známé z předchozích dílů. Kromě honu na vraha, který je s vysokou pravděpodobností závislý na drogách, máme možnost sledovat podprahové psychologické momenty, které otvírají možnosti připuštění narušení osobnosti vraha a následnou ještě větší posedlost vraždit všechny okolo. Newyorské podzemní dráhy skrývají mnohá nebezpečí. Ač to tak ze začátku nevypadá, tak se situace stává čím dál více osobní a je do ní zapleteno čím dál tím více osob. Nikdo v tuto chvíli nezná slitování.
Za co bych knize strhla body bylo to, že jsem byla neustále mírně zamotaná do odborných termínů a názvů, které mi ubírali na čtivosti a celkovém dojmu. Ikdyž se mi dílo podařilo přečíst v celkem krátké době, tak jsem z ní měla mlžný a chaotický dojem. Strhujících, dechberoucích scén tam bylo pouze po málu. Alespoň, že závěrečná scéna byla napínavá a dodávala nám do krve tu trochu adrenalinu.

Komentáře (0)

Přidat komentář