Mrazné květy na skle

recenze

Mrazné květy na skle (2017) 3 z 5 / evasamankova
Mrazné květy na skle

První láska bývá odsouzena ke svému konci ještě dříve, než vůbec začne. Proč se tak stane, záleží na lidech, okolnostech, pomíjivosti a mnoha dalších věcech. I na době, ve které vykvetla…

První lásku si zvolil za ústřední motiv ve svém nejnovějším románu s názvem Mrazné květy na skle i český spisovatel Jiří Hanibal. Ten, ačkoli je znám jako autor historických románů o českých panovnících a významných postavách domácích dějin, zabrousil tentokrát do vod mnohem bližších dnešní současnosti.

Děj knihy Mrazné květy na skle je vsazen do období bezprostředně před zřízením Protektorátu Čechy a Morava a začátkem druhé světové války. Ocitáme se v Táboře v letech 1937 až 1939, kde poznáváme studenta reálného gymnázia a začínajícího klavíristu Tomáše Zlámala, jeho blízké, rodinu továrníka Steina a ještě několik dalších obyvatel městečka.

Za soukolím prvních nesmělých polibků, hodin hudby a příprav na maturitu se tu pokradmu plíží strach a obavy z války. Co bylo včera, pro dnešek už neplatí… Takovým podtónem dýchá atmosféra a po většinu doby i samotný vztah mladého Tomáše a dcery židovského továrníka Steina - krásky Denisy. Tomáš je pro čtenáře poměrně dobře čitelnou - názorově i postoji ukotvenou postavou. Denisa je pak jeho pravým opakem. Občas vystupuje jako milé a empatické stvoření, jindy jako povrchní a ubližující potvora. Nálady mění s každým krokem, proto je jejich vztah jako jízda na horské dráze - jednou dole, jednou nahoře.

Jiří Hanibal vypráví jasně srozumitelným a nenáročným jazykem. Tempo jeho příběhu je proměnlivé - některé situace a aspekty rozepisuje a řeší na více stranách, jiné naopak bez jakékoliv zmínky přeskakuje. Ačkoli samo téma vybízí k silnému dramatu a skýtá velký prostor pro hlubší rozpracování, spokojil se autor se zbytečným málem. Ke škodě své i čtenářově. Pokud to příběh jakýmkoliv způsobem ochuzuje, tak je potřeba přiznat, že epilogu to zase výborně svědčí.

Mrazné květy na skle jsou sympatickou, dobře se čtoucí oddechovkou. Absence přesvědčivější reflexe doby i samotného milostného vztahu ale nejspíš způsobí, že silnější stopu tento příběh ve čtenáři nezanechá…

Komentáře (0)