Mrazivé povídky z ostrova Öland

recenze

Na velké planině (2015) / Myanmar (113 views)
Mrazivé povídky z ostrova Öland
Dlouhé a chladné zimní večery přímo vybízejí k tomu zalézt si pod deku s napínavým příběhem. Zejména knihy severských autorů jsou k tomuto účelu jako stvořené, a i proto jsem se rozhodla zpříjemnit si letošní zkouškové nejnovější knihou švédského autora Johana Theorina.

Na velké planině není na rozdíl od ostatních česky vydaných autorových knih rozsáhlý román, ale povídková sbírka. V krátkých příbězích se dostáváme na ostrov Öland – tedy na místo, které je všem autorovým čtenářům důvěrně známé. Prostředí je ale snad to jediné, co mají povídky společného. Každý příběh je úplně jiný a autor v knize představuje širokou plejádu žánrů i námětů.

Povídky popisující běžný každodenní život střídají příběhy s nadpřirozenými prvky, nezřídka inspirované tradičním lidovým vyprávěním. Z obou typů povídek je přitom cítit, jak velkou lásku a respekt autor chová k ostrovu Öland, k jeho tradicím, i k jeho obyvatelům.

Stejně jako ve svých románech, i v povídkách věnuje Theorin velkou pozornost tomu, aby čtenáři co nejvíce přiblížil prostředí ostrova. A daří se mu to skvěle. Autor umí mistrně vykreslit atmosféru příběhů. I na pár stránkách dokáže vykouzlit dojem, jako byste se spolu s postavami procházeli chladným mlhavým ránem nebo vdechovali vzduch nasycený vůní moře.

Právě skvělá atmosféra dokázala udržet mou pozornost i u povídek zaměřených na běžný život na ostrově, které mě obecně zaujaly o něco méně. Věrné autorovy čtenáře jistě potěší to, že právě v těchto povídkách se často objevuje postava Gerlofa, která je jim známá z předchozí autorovy tvorby. Pro mě ale byly daleko zajímavější povídky s nadpřirozenou tématikou.

Asi nejvíce mě z povídkové sbírky zaujala povídka Větvoví. Hororový příběh, který mi svým námětem i zpracováním lehce připomněl některé fantasy povídky z pera mého oblíbeného autora Gartha Nixe. Také další hororové povídky (například Jáma nebo Putování za přízraky) byly výborně napsané. Kdyby se autor v některé ze svých budoucích prací zaměřil čistě na hororové příběhy, s radostí bych si je přečetla. Mám totiž dojem, že tento žánr mu sedne zdaleka nejlépe.

Kromě atmosféry mě na povídkách zaujalo také to, jak skvěle promyšlené byly jejich závěry. Povídky byly vždy ukončeny logicky, jen málokdy se mi ale podařilo závěr dopředu odhadnout. Po dočtení příběhů ve mně navíc nikdy nezůstával pocit neuzavřenosti a ani žádné nezodpověditelné otázky typu „Co se stalo dál?“. Díky tomu jsem nikdy neměla problém vklouznout z jedné povídky do druhé. A právě tento fakt, spolu s neodhadnutelnými konci, zařadil knihu Na velké planině mezi nejčtivější povídkové sbírky, co se mi kdy dostaly do rukou.

I přes celkový dobrý dojem se ale v knize objevily povídky, které mi příliš nesedly - a během kterých jsem měla tendenci odpočítávat stránky do konce, abych se dostala dále k zajímavějším příběhům. Asi nejméně mě v knize zaujala povídka Pomsta panny. Zdála se mi poměrně nepromyšlená a z jejího závěru jsem byla také vcelku zklamaná.

I přes některé slabší pasáže ale mohu povídkovou sbírku Na velké planině vřele doporučit. I když mě zdaleka ne všechny povídky dokázaly nadchnout. V knize jsem objevila hned několik příběhů, na které budu ještě dlouho (a ráda) vzpomínat. Díky širokému spektru námětů je kniha vhodná nejen pro fanoušky autorovy tvorby a pro ty, kdo mají v oblibě severské romány, ale své si zde může najít opravdu každý.

Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku.

Recenzi si můžete přečíst také na blogu book-lords.blogspot.cz

Komentáře (0)

kniha Na velké planině recenze