Mrazivé a temné, jako když padne noc

recenze

Když padne noc (2016) 3 z 5 / Boboking
Když padne noc

Osamělý dům v lesích pár kilometrů od kanadských hranic, sněhová bouře a dvojice utíkajících vězňů – to jsou hlavní ingredience mrazivého thrilleru v pořadí už třetího románu americké autorky Jenny Milchmanové. Spisovatelka, která už za svůj románový debut z roku 2013 „Cover of Snow“ získala Mary Higgins Clark Award for Best Suspense Novel, ve své knize „Když padne noc“ (orig. As Night Falls, 2015) nabízí kombinaci psychologického románu a možná až krvavě brutálního thrilleru, který zde představuje dvojice uprchlých vězňů. Jejich charaktery autorka vybrala možná pro některé čtenáře až moc schematicky – Harlan je skutečně impozantní postava, hromada svalů, které je ale jinak celkem duševně prostoduchá bytost, jež v mnohém tak trochu připomíná kultovní postavu Coffeyho ze slavného románu S. Kinga „Zelená míle“, jehož parťákem a vlastně hlavou je Nick, skutečný psychopat sadista, který nemá morální zábrany.
Při jejich útěku unesou řidičku auta, které se později zbaví. A to jen proto, aby se dostali do horského domu na Long Hill Road. Osamělý, nový dům v lesích, který patří Sandře a Benovi a jejich dospívající dceři Ivy. Jejich večeře ale skončí, když „se rozlétly vstupní dveře, narazily do zdi v chodbě a dovnitř vtrhl závan chladného vzduchu.“ A není to jen chladivý vzduch blížící se sněhové bouře, ale závan pachu krve a smrti, který navždy poznamená jejich životy. Plán nevyzpytatelného Nicka „dostaň se dovnitř, čapni, co potřebuješ, a vypadni ven“ má jednu trhlinu. Jejich oběti se jen tak nechtějí vzdát. A hlavně příroda se rozhodla rozpoutat blizzard, který zcela změní jeho plány na útěk.
Celý dramatický příběh tohoto večera je vyprávěn z pohledu dvou protagonistů – Sandry a její dcery Ivy. Detailní a hlavně značně emočně laděné vyprávění je jasným znakem ženské ruky. Milchmanová tím dokázala vykreslit obraz obětí, které se zuby nehty brání, ale tváří tvář bezbřehé brutality jsou nakonec zahnány do kouta jako zvěř.
Děj příběhu je rozdělen do dvou časových linií. Hlavnímu příběhu, který se vlastně odehrává během jednoho večera v horském srubu rodiny Tremontových, autorka skvěle přidala retrospektivu života Nicka, dítěte vychovávaného zcela bezmezně milující matkou, jež nedokázala vidět psychické poruchy svého dítě. Jenže tento „okořeňující“ prvek příběhu má ke konci svůj jiný význam, jenž se čtenářovou myslí udělá doslova salto vzad.
Tento napínavý thriller, který určitě ocení čtenáři takových autorů jako Mary Higgins Clarková, či Patricia Cornwellové, vydalo jako svoji sedmou publikaci nakl. Mystery Press v roce 2016, v překladu Dominiky Moulíkové.

Komentáře (0)

Přidat komentář