Moudrost slečny Sophronie

recenze

Sophronia už se dávno smířila s tím, že jí manželské štěstí nečeká. Ale když má přímo před nosem čtyři lidi, kteří se řítí do nešťastného manželství, i když jsou jen krůček od toho šťastného, rozhodne se napsat anonymní dopis. Anonymita jí však dlouho nevydrží a tak nejen, že se brzy její postavení radikálně zvýší, ale zároveň se stává neocenitelnou rádkyní v otázce milostných vztahů. Dokáže však v této oblasti poradit i sama sobě?

Příběh se soustředí především na Sophii, ale i na příběhy lidí, kteří se objevují v její blízkosti. Nejspíš z tohoto důvodu je příběh psaný v er-formě z pohledu vševědoucího vypravěče, která se k němu perfektně hodí.

Autorka má vlastní specifický styl psaní, do kterého je lehké se začíst. Ale svým způsobem mi přišlo, že se autorka snaží napodobovat styl psaní Jane Austenové, ale v hodně uvolněnějším stylu, což je rozhodně zajímavé a vytváří to tu správnou atmosféru.

Vlastně i v případě příběhu mi přišlo, jako kdyby autorka sledovala podobnou osnovu, jako knihy Jane Austenové, ale opět v takové hodně odlehčené formě. Rozhodně je zajímavé přečíst si knihu, která není od Jane Austenové, nesnaží se jí doslova kopírovat, ale zároveň má podobné vibrace jako ony. A za sebe musím říct, že to rozhodně funguje.

Na to, že má kniha pouhých dvě stě stran se autorce podařilo na papír dostat docela komplikovanou zápletku. Popravdě jsem od příběhu očekávala něco mnohem jednoduššího, ale rozhodně nemůžu říct, že by mě zklamal příběh, který jsem dostala. Musím ale poznamenat, že občas bylo na můj vkus kolem některých částí knihy až příliš mnoho komplikací a zdržování, které byly zbytečné.

Postavy nejsou rozepsány do takových podrobností, jak by se k příběhu hodilo, ale i tak jsou popsány dostatečně. V knize jsou jasné jejich hlavní rysy, od kterých se odvíjí jejich příběh, a zároveň jsou díky nim snadno rozeznatelní od ostatních postav, ale přeci jen mi tam chybí nějaká hloubka, trochu větší emotivnost a celkově procítění postav.

Dopis slečny Sophie je příběh, který napodobuje autorský styl Jane Austenové, ale rozhodně se nejedná o složitou četbu. Naopak je to krátká oddechová jednohubka, do které se může člověk bez problému ponořit a odpočinout si. Svým specifickým stylem se však výrazně odlišuje od knih stejného žánru.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Alpress.

Komentáře (0)