„Mohla jsem být větší hvězda než Marlene Dietrich.“

recenze

Útěky – Lída Baarová (2015) / Babouš (412 views)
„Mohla jsem být větší hvězda než Marlene Dietrich.“
Do ruky se mi teď dostala biografie Lídy Baarové a protože biografie filmových herců a hereček čtu hrozně rád (na odhalování skutečné tváře lidí, které známe jenom ze stříbrného plátna je něco, co mě fascinuje), Útěky jsem slupl raz dva. Jaké jsou?

Především mě překvapilo, jak dobře je kniha napsaná. Čtivá, svižná, plná zajímavostí. A to prosím pěkně u filmových memoárů není pravidlem. Herci jsou zpravidla zvyklí na scénář, takže v momentě, kdy mají sami něco sdělit (ať už na papír nebo ústně), se mnohdy dostanou do úzkých. Herci zkrátka nejsou spisovatelé.

Útěky jsou však výjimkou. Snad proto, že s nimi Lídě Baarové v exilu pomáhal sám mistr spisovatel Josef Škvorecký, kniha je psána překrásným jazykem. Někdy je to až úsměvné, protože tak v dnešní době už nikdo nemluví, ale tahle biografie je dokumentem o dobách, kdy svět byl zkrátka jiný. A čeština taky.

O zápletce se v případě životopisu těžko píše. Útěky mapují život Lídy Baarové od dětství až do stáří. Velice zajímavé jsou příběhy, kdy autorka popisuje setkání se slavnými osobnostmi – např. s Karlem Čapkem nebo s Adolfem Hitlerem.

Lída Baarová natočila své nejznámější filmy v období druhé světové války. Paradoxně to bylo v období, kdy nebyla v životě příliš šťastná. Po aférce s Josephem Goebbelsem totiž upadla v nemilost nejen u Němců, ale také u Čechů, kteří ji považovali za postelovou kariéristku.

V této části životopisu atmosféra viditelně houstne. Baarovou sleduje tmavé auto, stíny v ulicích, v noci ji ze snů probouzí telefon, na jehož druhém konci je slyšet jenom dýchání. Nacistická totalita je náhle přítomná i v životě do té doby „na obláčku“ žijící herečky.

Čtenář při čtení chtě nechtě drží vypravěčce palce, jako by snad mohl změnit její nepříliš šťastný osud. Jenže rozhodnutí už byla učiněna a dnes je nic nenapraví. Na konci 30. let Lída Baarová dostala velkorysou nabídku z MGM (toho studia se řvoucím majestátním lvem ve znaku), kterou však odmítla.

Částečně z nevědomosti, částečně ze zamilovanosti, částečně určitě z hlouposti (sama to v knize přiznává). Kdyby ji tehdy přijala, její život mohl být mnohem šťastnější. A jak sama Baarová uvažuje, mnohem zářivější mohla být i její kariéra…

„Mohla jsem být větší hvězda než Marlene Dietrich.“

Komentáře (1)

kniha Útěky – Lída Baarová recenze

Koka
12.10.2015

Přečíst si jména Karel Čapek a Adolf Hitler ve stejném řádku přináší zajímavý pocit. Ani jej nedovedu pojmenovat. Žeby to byl HNUS? Spíše udivený hnus. Ale ani to není dostatečně výstižné.
Každopádně doporučuji si přečíst vzpomínky Marléne Dietrich, ta byla sama sobě měřítkem a nepotřebovala vzdychat nad tím, koho jen mohla trumfnout, kdyby .... :=))