Mohl by to být i váš děda...

recenze

Frankovi Derrickovi je jednaosmdesát let a zrovna ho přejela dodávka s mlékem. Už před touto nehodou měl co dělat, aby něčím zaplnil nekonečné dny. Sleduje filmy na DVD, které miluje a zná mnoho filmových hlášek. V místním bazaru utrácí peníze za zbytečnosti a bojuje s podomními obchodníky. Se zlomenou paží a kůstkami na chodidle ho zřejmě čeká několik velmi dlouhých týdnů, strávených doma pouze s kocourem Billem. To ale netuší, že mu dcera najme pečovatelku, která mu převrátí život naruby.

„Po celých pět dní spal Frank v oblečení, které nosil během dne. Neholil se a jeho dlouhé bílé vlasy začaly připomínat dredy. Jeho zuby odpočívaly ve sklenici v koupelně a ve dřezu se tyčila hromada špinavého nádobí. Úmyslně nechal padat drobty z koláče a sušenek na koberec v obýváku. Na podlaze se válela DVD bez obalů, a jako zlatý hřeb – dva dny po sobě nespláchl na záchodě.“

Frank má nejlepšího přítele, který se jmenuje Smradlavý John. Dochází za ním do domova důchodců. Jen vlastně neví, jestli je Smradlavej John černoch, běloch nebo ani jedno z toho.

„Hmm,“ zamyslel se John a předstíral, že tím je záležitost uzavřená. Když náhle dodal: „Myslím, že nemá cenu plakat nad rozlitým mlíkem.“ A začal se smát, jako by ho někdo polechtal, přitom rukama plácal do opěrek svého kolečkového křesla, bezděky se uprdl a z nosu vyfukoval bubliny hlenu.

Nejraději Frank nakupuje v bazaru. Třeba keramické žirafy, hrochy, magnetofon, boty i pinzety. Ale slipy a ponožky by si tam rozhodně nekoupil. To se mu už zdá nehygienické. Teď si tam koupil novou květovanou košili. To aby se líbil pečovatelce Kelly Christmasové. Ta udělala v jeho životě pořádný vítr. Takže nakonec ta nehoda, co mu způsobila pár zlomenin, bylo to nejlepší, co ho mohlo potkat. Kelly za ním bude docházet další tři měsíce a to vůbec není špatné.

„Moc ho nepotěšilo, že si o něm myslí, že je starý. Vlastně zjistil, že jej vůbec netěší pomyšlení, že Kelly pečuje ještě o další starší muže. Přál si, aby byla jeho výhradní pečovatelkou. Jedinou útěchou mu bylo, že ostatní starší muži byli plešatí. Mezi plešatými je muž s dlouhými vlasy králem, pomyslel si Frank.“

Frankovi se Kelly moc líbí a dělá vše pro to, aby se on zalíbil jí. Protože má alergii na kočičí srst, odnesl Billa do útulku. To se mi moc nelíbilo a tím si to u mě Frank pěkně pokazil. Ale další vtipné příhody nechaly všechnu antipatii úplně stranou.
Snaží se na Kelly zapůsobit mnoha způsoby. Například si chce nechat udělat tetování nebo si koupí v bazaru skútr. Představuje si, jak bude svištět ulicí a na lidi volat: „To čumíte, co?“ Zvedne skútr na zadní kolo a bude uhánět dál a dál. Nikdy předtím nebyl tak zaneprázdněný. Díky Kelly zapomněl co je to nuda. Když se blíží její práce ke konci, hned spřádá plán, jak by si mohl pečovatelku i nadále „předplatit“.

Kelly vzala Franka po dlouhé době na pláž, i přesto, že má moře skoro za rohem, nebyl tam spousty let. Když ucítil vůni moře, mořské řasy, sépiových kostí a vanilkové zmrzliny, jako bych tam stála s ním a sama cítila, jak moc je najednou Frank šťastný. Byla to nádhera. Jen moře, písek a Kelly. Tak málo stačí ke štěstí…

Příjemný, laskavý a oddychový příběh ze života, který může být o jakémkoliv důchodci okolo nás. Doporučuji všem, kdo mají rádi anglický humor. Opravdu jsem se hodně nasmála.

„Je mi dvaaosmdesát,“ řekl. Sundal řetěz ze dveří. „Pojďte dál, jestli si myslíte, že vás to nepoloží.“

Moc děkuji nakladatelství Moba za recenzní výtisk.

Komentáře (0)