Minulosti neutečeš

recenze

Dcery hněvu (2021) / Lena91
Minulosti neutečeš
Smrt devadesátileté ženy, jeptišky známé pod jménem Clara, jež byla nalezena pod schody hradeb, spousta tajemství ohledně její identity a celého jejího života a neznámá žena, která s ní mluvila jako poslední. To je příběh, se kterým se na literární scénu uvádí německá autorka Elena Bellmar. Její prvotina nese název Dcery hněvu, a jak napovídá podtitul, Vražedná Mallorca, zavede nás do slunné Palmy na Mallorce.
Tento případ dostává za úkol hned začerstva nově příchozí major Toni Morales, kterému se tak okamžitě rozpadly naivní představy o klidné práci na tomto poklidném ostrově. Po rychlém seznámení se svým novým týmem se pouští do vyšetřování vraždy, která však postrádá motiv, a o to složitější se zdá. Komu by byla také na obtíž stará, vetchá jeptiška? Když se však Toni doma svěřuje své manželce Mel s případem a ona jakožto advokátka poodhalí něco o těch svých, oba pochopí, že jejich případy úzce souvisí a díky tomu také odhalí identitu mrtvé ženy. Byla to sestra Beate, jež absolvovala několik soudních sezení a která byla již před čtyřmi měsíci prohlášena za mrtvou. Údajně se podílela na ilegálních adopcích dětí, které byly matkám sebrány hned po porodu s tím, že jejich děti umřely a za horentní sumy byly prodávány do politicky vyhovujících rodin.
Potom se však nabízí ale nekonečné množství osob, jež hledali své pokrevní příbuzné a které tak měli motiv a chuť se pomstít. Netrvá dlouho, než se Toniho tým vydává vyšetřovat další vraždu, tentokrát starého doktora Gúzmana. Vše začíná nasvědčovat tomu, že oba případy spolu souvisí a že za tyto ohavnosti spáchané nevinným matkám a dětem prostě zaplatí všichni, co s tím měli co dočinění. Avšak jak najít vraha mezi téměř tři sta tisíci případy?
Dcery hněvu je úžasný příběh, který vás prostě pohltí a v momentě, kdy autorka přimíchala do čtivé a svěží detektivky ze španělského prostředí události založené na pravdě, celý příběh nabral na intenzitě a síle. Vůbec jsem netušila, že se tyto strašné věci děly, a o to víc mě to vtahovalo do příběhu a zajímalo mě, co se ještě dozvím. Zkrátka skvěle zapracované do fiktivního detektivního příběhu, kde figuruje hlavní postava, kterou si zkrátka zamilujete. Sympatický, přímý, spravedlivý major, který ač má autoritu, nabízí svým podřízeným přátelství a příjemné pracovní prostředí.
Ačkoliv kniha není příliš rozsáhlá, je nabitá dějem od začátku až do konce. Nenajdete žádná hluchá místa, zbytečné popisy a nudné pasáže. Kniha má skvělé tempo, je rozdělena do větších celků, jež představují jednotlivé dny vyšetřování, a ty pak do kratších kapitolek, a o to více je celý text čtivější a takový svižnější. Plusové body si u mě zajišťuje i zvolené prostředí Mallorky, kterou mám prochozenou, neboť hned si více umím představit všechny ty dlouhé uličky v Palmě a vyhřáté silnice lemované palmami.
Za mě perfektní čtení, příjemné, oddechové a přesto tak tematicky silné, až mě chvilkami mrazilo, když bylo například zmíněno, jak rodičům ukázali „erárního“ mrtvého novorozence z mrazáku, aby rodiče uvěřili, že jejich dítě opravdu umřelo. Klobouk dolů autorce za tak krásný příběh a těším se na druhý, který budu vyhlížet s velkým očekáváním.
Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk a skvělý zážitek.

Komentáře (0)

kniha Dcery hněvu recenze