Miluška jako skvělá kámoška...

recenze

Vdaná potvora (2016) / veronika0382 (233 views)
Miluška jako skvělá kámoška...
Miluška je osamělá a chce už konečně najít muže svých snů. Táhne jí na třicet a chce se vdávat. Kde ale hledat toho pravého? Jednoho dne jí věštkyně předpoví setkání se třemi osudovými muži. A kde se teda schovávají, když nemá ani jednoho? Nakonec to dopadne tak, že potencionálního partnera vidí v každém muži, který na ní promluví. Kdo z nich je ten pravý?

„V duchu se modlím, aby šlo o blízkou budoucnost. Nechci skončit mezi třemi muži kdesi v penzionu pro dožívající a mít dva muže na podpěru mé osoby a třetího na vození mého pytlíku s močí nebo s nějakou jinou tekutinou, co mne udrží ještě nějaký čas při životě.“

Miluška je prostě normální, férová, skvělá a vtipná ženská. Musíte si jí hned oblíbit, protože ty její hlody a průpovídky vás prostě dostanou. Třeba jak řešila teorii o vyhubení lidstva a následné apokalypse světa – fakt mě moc pobavila. Miluška byla vlastně jako moje kámoška. Hned mi padla do noty a skvěle jsem si s ní rozuměla. Navíc bych opravdu chtěla mít její zaměstnání. Tak skvělý přístup a super šéf se nikde jen tak nenajde.

Vdaná potvora je mojí třetí knihou od Petry Nachtmanové a všechny mohu vřele doporučit. Musím se ale přiznat, že tahle byla dle mého nejlepší. Sranda od začátku do konce. Každodenní situace běžného života popsané s takovým nadhledem, který Miluška měla a jak si sama ze sebe dokázala udělat srandu, to se jen tak nevidí.

Spisovatelka popisuje každou situaci neuvěřitelně vtipně. Myslím, že jsem se usmívala a řehtala při čtení celé knihy.

Třeba to, jak Milušku napadlo udělat chlebíčky na pracovní jednání s kočičí konzervou, protože nic jiného neměla po ruce a šéf jí prostě řekl: „Starejte se“, bylo super. Já se prostě stále neuvěřitelně bavila.

Potřebujete spravit náladu? Rozesmát? Nebo si oddychnout od různých detektivek a vražd? Pak si prostě musíte přečíst Vdanou potvoru. Vykouzlí vám úsměv na tváři a nebudete chtít přestat číst, dokud nebudete na poslední straně.

„Vladěno, odveď Bulíka ven.“
„Nemůžu, nedá se. Hraje si.“
„Nesmí si hrát s koberečkem. Víš, jak se mi líbí? Nechci ho mít ani trochu poškozený.“
„To se vyčistí. Chodí ti sem přece úklidová firma.“
„Díry se nedají vyčistit. Zkroť si ho!“
„Nemůžu.“
„Proč?“
„Cvičí se na obranáře.“
„A koho tady brání?“
„Mě. Před nepřátelským létajícím kobercem.“


Moc děkuji spisovatelce Petře Nachtmanové za recenzní výtisk.

Komentáře (0)

kniha Vdaná potvora recenze