Miluj souseda svého.

recenze

Když třicetiletou Rosalind zanechá její snoubenec bez vysvětlení před oltářem, zdá se jí, že život pro ni skončil. Zanedbávání práce se u Ros brzy zvrhne v nonstop sólo alkoholový večírek. Ani sprchovat se jí už nechce tak pravidelně, jak by si představovala její matka. A taky Rosiny oblíbené tepláky jí přijdou už dost okoukané. Ros se zkrátka do smutku umí položit se vším všudy. Teprve nové prostředí St Albans, kam se Ros přestěhuje z Londýna, by pro ni mohlo být místem pro nový život. Jako spolumajitelka knihkupectví Kapitoly se snaží začít znovu. Notně ji podporují i její kolegové, v životě neméně nesmělí. Andrew je dostatečně intelektuální i dostatečně nepřístupný, Georgina je zase až příliš rozkošná a až příliš laskavá a volnomyšlenkářská šarmantní penzistka Joan zbožňuje amatérské divadlo a občas se taky ráda svlékne na veřejnosti. Proč nebýt sám sebou, no ne? Když má ale Ros konečně pocit, že by se život mohl začít zlepšovat, její nadmíru zarostlý soused Daniel zaklepe na dveře s obrovskou kyticí, nervózním výrazem a dost smutnými novinkami.

Na knihu jsem narazila díky této stránce, i přesto že nebyla nijak populární, zkusila jsem ji.
Začátek knihy mi přišel, jako začátek knihy PS: Miluji tě. I přesto že PS: Miluji tě mám rozečtené, došla jsem k závěru, že začátek je vážně stejný. Obě dívky jsou smutné kvůli muži, v tomto případě nejde o smrt manžela ale o snoubence který utekl od oltáře. Obě dívky se utápí v slzách, nepečují o sebe, neuklízí a rodina se snaží je rozveselit.

Začátek knihy mě nijak moc nepřišel zábavný, když jsem se tím ale prokousala, kniha mě začala bavit. Ne jenže je plná humorných historek a srandovních momentů, je i naplněná láskou, jak od věrných přátel, které by Ros záviděl snad každý, tak od rodiny která má Ros natolik ráda, že dokážou vyslovovat i ty nejdojemnější slova. Neopětované lásky je tu spousta. Na konci se ale vše změní. Postupně pochopíme děj a předpovídáme konec.

Konec knihy se tu vážně povedl. Ros si našla svého prince na bílém koni a i přesto že je spojují štafle, trvalo jim dlouhou dobu než se oba vyjádřili. Ale i přes tu dobu, to určitě stálo zato. Jak se zdá, on je vážně okouzlující, atraktivní, milí, přátelský a vlastně všechny pozitivní věci co se týká muže. I přesto že se mi zdál po dobu čtení malinko přelétaví, s Ros už určitě zůstane navždy, protože ona je zábavná, přátelská, obětavá a navíc opravdu srandovní osoba.

Jediné co mě v knize překvapilo bylo to, že muži opouštěli ženy kvůli jiným mužům. Ano stává se to, v knize se to stalo dokonce dvakrát.

Kniha je příjemnou oddechovkou na dlouhé, zimní dny, kdy si k ní uvaříte čaj a zavrtáte se pod deku. Stránky rychle utíkají a jestli vás kniha bude bavit, rozhodně ji máte za dva dny přečtenou. Žena na obálce je vážně dokonalá, nemá ani jednu chybičku.

Komentáře (0)