Milovníci hororových příběhů, zbystřete!

recenze

Neberte jí panenku, nebo se bude zlobit… Už tato věta mě přilákala k četbě nové knihy, která je určena pro starší dětské čtenáře. Kniha se jmenuje Sestřička a jedním slovem mi vyrazila dech!

Alex Warrenová je patnáctiletá puberťačka, která se bojí pavouků a ráda fotí. Má mladší sestru Kasey. Kasey sbírá panenky – hadrové, porcelánové, mluvící, prostě všechny. Spolu se svými rodiči bydlí v největším a nejstarším sídle v širém okolí. Svým způsobem je dům krásný, ale…. Jednoho dne se v něm začnou dít zvláštní věci. Z vypnuté klimatizace se začne šířit ledový vzduch a co je nejvíc zarážející, oči Kasey už nejsou modré jako obvykle, ale zelené. Mluví neznámým jazykem a některé situace a rozhovory si vůbec nepamatuje. Co se to děje? Alex se snaží záhadě přijít na kloub. Nejdříve si myslí, že se Kasey pomátla, ale postupem času zjistí, že tomu tak není.

„Může se někdo zbláznit tak rychle, jako to právě předvedla Kasey? Jeden den normální hodná holka a druhý den totální maniak?“

Věříte na duchy? Touto otázkou začíná popis knihy. Přiznám se, že někdy přemýšlím nad tím, zda mohou existovat či nikoliv. Možná právě proto se k tomuto druhu literatury hodně ráda vracím. Donutí mě přemýšlet nad otázkami nadpřirozena. A to se povedlo i u této knihy.

Situace, ve kterých se objevila Kasey, mi často naháněly husí kůži. O to více jsem obdivovala hlavní hrdinku Alexis, která se nebála a do řešení problémů se často vrhala s velkou sebejistotou a odvahou. Ve většině těchto situací se zachovala jako správná starší sestra, která pro svou mladší sestru udělá cokoli a snaží se ji ze všech sil ochránit. Povede se to však i v tomto příběhu?

Alex řeší běžné problémy jako každá dospívající dívka. Přátele, školu, první lásku. Jednu věc ale Alex a Kasey nezávidím. Máma, okresní manažerka velké zásobovací firmy, a otec, milovník sportu, moc času dcerám nevěnují. Co navíc, matka má vždy vše tak dokonale naplánované, aby cokoli zapadalo do časového harmonogramu, až je to děsivé. V těchto chvílích si člověk uvědomí, jak je čas s rodinou důležitý. A je třeba jí věnovat každou volnou chvíli, protože člověk nikdy neví, co se může stát. Některé situace člověku také dokáží otevřít oči, aby byl vděčný za to, co má.

Musím říct, že tato novinka naprosto předčila má očekávání. Napětí a hororové prvky tomuto příběhu nechybí. Celá kniha je psaná v ichformě, tedy tak, že čtenář čte z pozice samotné Alexis. A tak se dokonale vžije do jejího vypravování. Doporučuji všem milovníkům hororových příběhů. Protože se v příběhu objevují převážně hlavní hrdinky, bude příběh čtivější pro dívky.

A jednu věc jsem u této knihy zjistila. Nikdy nebudu sbírat panenky.

„Udělám krok vpřed, směrem k jejímu tělu. Určitě jenom spí. „Sáro,“ řeknu. Přiblížím se a obejdu ji kolem dokola, abych viděla její oči. Jsou zeširoka otevřené a z koutku úst jí stéká pramínek krve. Je mrtvá. Vedle ní leží její oblíbená panenka. Stále ji pevně svírá. Přiblížím se – Najednou panenka otevře oči. Jsou zelené a září.“


Děkujeme společnosti Albatros Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku.

Komentáře (0)