Milosrdná vrána-originální fantasy svět, který nezklame

recenze

Milosrdná vrána (2021) / knihy_a_filmy
Milosrdná vrána-originální fantasy svět, který nezklame
Tato kniha v sobě má něco jedinečného a originálního. Fantasy svět, ve kterém se společnost dělí do dvanácti ptačích kast a magie, která se podle mě nepodobá žádné, se kterou jsme se setkali již dříve. Čarodějové každé kasty mají své vlastní specifické schopnosti a čarodějové z kasty vran si pomocí zubů mohou propůjčit magii kterékoli kasty (vrabčí zub-neviditelnost, jestřábí zub-léčení, paví zub-změna podoby, zub racků-vyvolá vítr, zub fénixů-vyvolá oheň, ...). Magie zubů ale není nevyčerpatelná. Kromě této schopnosti jsou vrány jedinou kastou, která se nemůže nakazit morem. Proto jsou vrány zavázány prokazovat lidem, kteří se morem nakazí milosrdenství v podobě zkrácení jejich trápení, čímž udržují společnost v bezpečí před morem. Za to jsou ale společností odsunováni na okraj a celá jejich kasta je tak nenáviděna.

Nejvíc jsem byl asi nadšený z toho jak skvěle v tomto světě fungovala magie a z toho, jak byl celý tento fantasy svět zasazen do středověkého prostředí. Důležité je zmínit, že autorka nás hned na začátku vhodí do rozjetého vlaku a ten se zastaví až na konci. Po celou dobu děje hlavní hrdinové cestují z místa na místo, což by pro někoho mohlo být složité, ale mě toto cestování vyhovovalo a dařilo se mi v něm orientovat. Zápletky byly napínavé a celý příběh posunovaly vpřed, některé mohly působit trochu zmatečně. Otázka nelehkého života vran je v knize často rozebírána a autorka tak čtenáře přivede k jejich pochopení. K postavám bych řekl, že mě opravdu bavily, nejvíc asi hlavní trio, které se na jejich cestě bezvadně doplňovalo. V některých momentech mi přišlo, že jejich uvažování a chování je krapet potrhlé, ale tak každý je jiný. Občas jsem měl pocit, že postava, řekla něco, nad čím by se normální člověk pozastavil, ale tady se to jen tak přešlo, jakoby o nic nešlo. Princ mi v první polovině knihy často připadal, že neumí mluvit. Naštěstí v druhé polovině se jeho postava více předvedla a rozpovídala.

Líbila se mi i ta hate to love romantika, která celý příběh doplňovala.
Nápad této knihy je podle mě jeden z nejoriginálnějších, se kterými jsem se v poslední době setkal. Nicméně jako hlavní mínus knihy bych označil někdy trošku zvláštně skládané věty a volená slova (což ale může být jen můj problém). Co mě ale zklamalo, byla jedna z posledních kapitol, kde se měl odehrát nejdůležitější souboj-přišlo mi, že po téměř 400 stranách byla tato záležitost, ke které celá kniha směřovala, odbitá na pouhých pár stránek oproti jiným zdlouhavým věcem.

Zmínit bych taky chtěl to, že po celou dobu čtení jsem se nemohl smířit se jménem hlavní hrdinky. To ale bylo někdy před koncem vysvětleno a tak nějak mi jméno Fie přestalo vadit.
Knihu určitě doporučuji a myslím že by si mohla najít spoustu čtenářů!
Celkové hodnocení: 3,75*/5*

Komentáře (0)

kniha Milosrdná vrána recenze