Michelle Frances, Přítelkyně - audioverze

recenze

Přítelkyně (2018) / Daysy
Michelle Frances, Přítelkyně - audioverze
Laura má úžasný vztah se svým synem Danielem. S manželem jí to sice skřípe, ale na syna nedá dopustit, a jelikož peníze jim zrovna nechybí, dopřává Danielovi kromě překypující mateřské lásky také snový život bez starostí. Daniel si tuto podporu užívá a matku má moc rád, ale po dokončení studií medicíny cítí, že je na čase se malinko osamostatnit a proto využije nabídky rodičů, kteří mu poskytnou finance na koupi vlastního bytu.

Při hledání nového bydlení se seznámí s makléřkou Cherry a oba se do sebe až moc rychle zamilují. Laura se zprvu chce se Cherry spřátelit, ale časem zjišťuje, že dívka, do které je její syn bezhlavě zamilovaný je vlastně vypočítavá a lhářka a manipulátorka, která nešla do vztahu jen tak nezištně. To nám začíná docházet už v té chvíli, kdy zjišťujeme, že Cherry pochází z velice chudého prostředí a snaží se to co nejvíc skrývat, včetně své matky, za kterou se stydí. Moc jí záleží na tom, aby zapadla mezi lidi z lepší čtvrti a jejich životní styl a nezdráhá se kvůli tomu zajít do největších lží. Jednoduše chce být jednou z nich a mít krásnou a hlavně finančně bohatou budoucnost.

Větší část knihy mi přišla taková nijaká, nudná, obyčejná, prostě roztahaně plynoucí a pořád jsem čekala, kdy se něco začne dít. A v poslední třetině jsem se konečně dočkala. Zjišťujeme tady, že ani Laura není tak bezchybná, jak se na první pohled může zdát. Cherry se nalhala hodně a často zašla trochu za hranu, ale lež, kterou vypustí Laura je za hranou až moc a zajistí, že je vztah Cherry a Daniela pohřben. Doslova.

Tady nastal přesně ten zlomový okamžik, kdy jsem nemohla přestat knihu poslouchat a chtěla jsem stále víc a víc, protože se to konečně rozjelo ve výrobný psychothriller a všechno začalo být ještě zajímavější, když se na scénu vrátila Cherry, protože Lauřinu lež prokoukla. To jsem naprosto hltala, ale po chvíli poslouchání jsem najednou měla k poslechu jen posledních pár minut a říkala si, že přece není možné, aby se vše stihlo dořešit. Ale "stihlo".

To mě na tom mrzí nejvíc. Tak překvapivý a zajímavý konec a on se vleze do chviličky poslouchání či čtení. Víc nedostaneme. Příběh sice není useklý a vše se uzavře, ale za to čekání na tu poslední třetinu jsme si myslím zasloužili více propracované ukončení. Ocenila bych daleko více dialogů mezi hlavními aktéry a zajímal by mě jejich život aspoň pár týdnů po.

Nejradši bych dala tři a půl hvězdy, protože mi přijde, že tři jsou málo a čtyři jsou moc, ale ať nejsem moc přísná zaokrouhluji nahoru. Jako thriller fajn, ale pokud by měla kniha více propracované postavy (plus kdybychom jim viděli o trochu více do hlavy) a neměla tak vláčný začátek, bylo by to špičkové. Také by možná bylo super, kdyby se střídali "vypravěči" a každou část vyprávěla jiná žena (plus by mě také zajímalo vyprávění Daniela, protože v knize jsme se k jeho myšlenkám moc nedostali). Sedlo by mi to k tomuhle víc, než vyprávění -er formou, které Přítelkyně má, a myslím, že by to jen získalo a zajímavosti.

K audioknize - zbožňuju tu hudbu! Většinou mě hudba u audioknih spíše štve a ruší, ale tady byla skvělá, takže velké plus. :) Interpretka Kateřina Lojdová mi docela sedla a k příběhu se mi hodila. Sem tam byla v některých částech malinko afektovanější, ale nic, co by mi extra vadilo.

Knihou či audioknihou určitě neuděláte chybu, pokud máte rádi thrillery a já bych do toho asi klidně šla znovu, ale není to zrovna ten z těch silnějších, originálnějších a propracovanějších.

Komentáře (0)

kniha Přítelkyně recenze