Metoda 15/33

recenze

Myslel si, že ona je obětí
netušil, že to je on, kdo se musí bát


Hlavní hrdinkou tohoto příběhu je Lisa. Šestnáctiletá těhotná slečna, která je však přímo hříčkou přírody. Nejedná se o obyčejnou šestnáctiletou dívku, která pod srdcem nosí své nenarozené dítě. Lisa je totiž sociopatka a její IQ se zastavilo někde na hranici geniality.

Rodiče se o jejím těhotenství dozvěděli teprve před pár dny a to z velice jednoduchého důvodu - Lisa se obávala reakce rodičů a miminko si chce nechat.
Když jde se svou matkou k lékaři na kontrolu tak si všímá všech těch nevraživých pohledů okolního personálu a za pár dní se ocitá na podlaze vínové dodávky, spoutaná a unesená.

Myslím, že někdy se bráníme tomu, abychom došli k nevyhnutelným závěrům, protože nejsme připraveni na výzvu, která na nás čeká. Naše vnímání okolí je zaslepeno ustálenou skutečností. Například moje matka, žena, která sama porodila dítě, nebyla schopna přijmout fakt, že její dcera je v sedmém měsíci těhotenství, dokud jí to nesdělil lékař. Možná nám naše vnitřní myšlení brání v tom, abychom si uvědomili souvislosti, a tak nejdeme vstříc problematickým změnám, dokud na ně nejsme připraveni.

Od začátku svého únosu je rozhodnutá ochránit své nenarozené dítě a pomstít se svému únosci tím nejkrutějším způsobem. Počíná si více než klidně a nenápadně shromažďuje položky, které bude ke svému velkému plánu potřebovat.

Později se dovídá, že její únosci jsou obchodníci s dětmi a její milované miminko má být prodáno jakémusi manželskému páru. K jejímu štěstí se její únosce chová podle svého vnitřního vzorce a každý den vypadá úplně stejně. Chodí za ní ve stejný čas, postaví se na stejné místo a ptá se jí na stejné otázky. Jen díky tomuto rituálu má Lisa šanci svůj plán dokonale vyšperkovat a pokusit se ze svého vězení uprchnout.



Vážení přátele, když nakladatelství Omega vypsalo recenzní konkurz na tuto nádheru, tak jsem neváhala ani minutu! Téma únosu šestnáctileté těhotné slečny, která vlastně není jako "normální" lidé okolo vypadalo lákavě a anotace tento fakt a mou touhu si knihu přečíst ještě umocnila.
Jestli se mi kniha líbila či nikoliv, a popřípadě proč, se vám pokusím přiblížit v následujících řádcích.

Jak už jste u mě zvyklí, tak se spolu nejprve podíváme na obálku. Myslím si, že ta se vážně povedla, je pochmurná a mrazivá, nicméně v očích naší unesené lze zahlédnout touhu po chladnokrevné pomstě. Po sundání papírového přebalu vypadá kniha stále stejně a také chválím použité předsádky, včetně všité záložky. Nakladatelství Omega si s designovou stránkou svých knih umí opravdu vyhrát.

V knize na nás čeká celkem 26 kapitol, které jsou spíše kratší a střídají se nám dva vypravěči. Prvním vypravěčem je samotná Lisa, a tím druhým je zvláštní agent Roger Liu, který je pověřen pátráním po zmizelé dívce.

Nutno podotknout, že celé vyprávění se neodehrává v přítomném čase, ale Lisa nám celý příběh vypráví a tím také vzpomíná na své těžké období. Celkově jsem se měla problém vžít nejen do Lisiných obav, ale také se s ní ztotožnit, či ji nějakým způsobem fandit. Lisa totiž působila jako arogantní puberťačka, která ví všechno nejlépe.
Něco jako: Tak to je, tak to bude. Hotovo. Tečka.

Já potřebuji v knize něco více než jen relativně zajímavý příběh. Potřebuji se s hlavním hrdinou nějakým způsobem ztotožnit, nebo k němu projevit alespoň nějaké emoce (fandím mu, ať jim dá! Nebo něco ve stylu: panebože, tak už ho chytněte...!)

Jediná pozitivní věc na celé knize byl právě Liu, sympatický vyšetřovatel, který svou práci vykonává s opravdovým nadšením díky události, která se mu přihodila v dětství. Jemu jsem fandila a jeho příběh byl opravdu zajímavý. Ale není to málo?

Od samého začátku knihy se pouze opakovaly jednotlivé úkony a pro mě, ač mě to velice mrzí, neboť jsem se na knihu vážně těšila, to všechno bylo naprosto zbytečné, ploché a bohužel také nudné. Tento příběh měl opravdu velký potenciál, který autorka vlastně vůbec nevyužila a místo toho nám naservírovala knihu, která by se s klidným srdcem dala seškrtat o dobrou polovinu.

Myslím, že nejsem jediná, kdo se na tuto pecku těšil, ale z výsledku moc nadšený nebyl. Pokud si chcete udělat vlastní obrázek, tak směle do toho! Já osobně bych však knihu doporučila spíše mladším čtenářům, řekněme tak kolem 15 let. Ti by z tohoto dílka, narozdíl ode mě, mohli být nadšení.

Komentáře (0)