Mari Jungstedt: Této tiché noci

Nakladatelství Kniha Zlín se dostalo do povědomí široké čtenářské veřejnosti především díky edicí FLEET, která se zaměřuje na současné stálice světové a evropské literatury. Vedle velkých jmen jako Simon Mawer nebo Jo Nesbø také můžeme najít spisovatelku Mari Jungstedt, jíž k 30. řijnu vychází v ČR kniha TÉTO TICHÉ NOCI. Ta je po románu Neviditelný druhým dílem krimi série.

Pokud jste o Mari Jungstedt nikdy neslyšeli, tak vězte, že se jedná o jednu z neúspěšnějších švédských autorek detektivních románů. Jen toho prvního se prodalo 2,2 milionu kopií ve 20 zemích po celém světě. Řadu let pracovala jako žurnalistka v rádiu a moderátorka televizních zpráv - tyto zkušenosti hojně využívá ve svých románech, kde je hlavním hrdinou vedle kriminálního komisaře Anderse Knutase právě televizní reportér Johan Berg.

Je listopad, gotlandské městečko Visby se sotva vzpamatovalo z letního řádění vraha mladých žen, když v tom je ve svém domě brutálně zavražděn bývalý fotograf - toho času nezaměstnaný alkoholik Henry Dahlström. Případu se ujímá komisař Anders Knutas se svým vyšetřovacím týmem a vše vypovídá o smrti v důsledku opilecké rvačky. O pár týdnů později je vyhlášeno pátrání po čtrnáctileté dívce Fanny, jejíž mrtvé tělo je následně nalezeno v lese pod vrstvou mechu a listí. O případu veřejnost informuje stockholmský novinář Johan Berg, a když policie objeví spojitost mezi oběma vraždami, je to on, kdo Knutasovi výrazně pomůže s vyšetřováním…

Této tiché noci není kniha, která by se vyznačovala originální zápletkou, rozsáhlými popisy, ani šokujícími zvraty v ději (i když pár překvapení se zde najde). Na co Mari Jungstedt sází především, je přímočarost. Ve třech dějových liniích sledujeme práci vyšetřovacího týmu, Fanniny životní peripetie a novináře Johana Berga a jeho komplikovaný milostný vztah s Emou. Tu a tam sice nakoukneme domů ke Knutasům, jak se má manželka Line s dvojčaty Petrou a Nilsem, dozvíme se něco málo o historii katedrály Panny Marie ve Visby, drtivou většinu času se ale autorka věnuje právě výše zmíněným třem liniím až po závěrečný epilog, kde je vysvětleno vše, co by si snad méně bystrý čtenář nedokázal odvodit již dříve. 

Díky absenci „omáčky“ se nám tak dostává do rukou poměrně nenáročné odpočinkové čtení, u kterého 280 stran uteče rychleji než byste řekli vrah. Po románech Neviditelný a Této tiché noci je jasné, že má Mari Jungstedt našlápnuto ke slušné kriminální sérii.