Mapa do ráje nebo do pekla?!

recenze

Do světa byly vypuštěny poxviry pravých neštovic. Co nestihla samotná epidemie, dokonaly války zuřící po celé zemi. Lidé umírali, krajina byla zpustošena pod tíhou drancování, bomb a požárů.
Mladé děvče Zoya přišla o rodiče, bratra i muže svého srdce.
Přeci jen je tu něco, co nutí Zoyu bojovat za to poslední, co má – o svůj holý život. Mapa od zemřelého přítele s označeným místem, slibujícím lepší zítřek. Dívka na nic nečeká a vydá se na cestu…

Adaptace je moje druhá kniha od autorky Miroslavy Varáčkové a musím přiznat, že mě dílo mile překvapilo. Téma, které si autorka zvolila, je zajímavé a myslím si, že nyní i aktuální. Nehodlám se pouštět do světové politiky, ale stačí otevřít noviny, pustit si televizi nebo zapnout rádio. Ze všech stran jsme masírování informacemi o imigraci a s ní spojenou negativní stránkou věci (rabování, násilí, sexuální zneužívání, riziko terorismu, přenos nemocí,…), KLDR vystrkuje růžky, provokuje jaderným testováním a co teprve propuknutí epidemií, mutace virů,… Opravdu se jednoho dne zblázní celý svět a dobrovolně zničí všechno a všechny až na pár vyvolených?

Kniha je rozdělena do tří částí – Cesta, Město a Návrat.

Cesta se mi líbila ze všech dílů nejvíce.
Mladé opuštěné děvče cestuje zcela zničeným a prázdným světem. Má jediný cíl. Najít město, kde bude žít jako v pohádce. Je pro dívku Zoyu bezpečné toulat se krajinou bez ochránců a beze zbraní? Jaké nebezpečí skrývá neznámé město?

Čtenář je zatažen do špinavého světa. Ve vzduchu je cítit kouř, všudypřítomný popílek se lepí do vlasů a usedá na oblečení. V okolí nezbyla málem žádná zeleň, torza zdemolovaných budov vypadají děsivě a sem tam se k životu probudí pohasínající oheň. Nefunguje elektřina, obchody jsou zničené. Najít pitnou vodu je prakticky nemožné.
Stmívá se, Zoya se krčí za jednou z budov, kolem se míhají stíny. Společnost děvčeti dělá samota, strach a možná i hlad a žízeň.

“Nikdo nedává víc než ten, kdo dává naději.“

Náhoda přivede Zoye do cesty kurážného mladíka Simona a jeho mladší sestru Emily.
Simon je zpočátku nepřístupný a hraje si na drsňáka. Jako bývalý voják se vyzná a tak je role ochránce určena právě jemu. Dokáže se postarat o celý tým, zajistí pitnou vodu, potravu, když je potřeba, sežene i léky.
Emily je příliš malá, aby pochopila, co se děje a proč. Je smutná ze ztráty rodičů, moc nemluví a často pláče.

Na skupinku čeká dobrodružná cesta protkaná nebezpečnými situacemi. Přes veškeré nesnáze se dostanou do cíle.
Je čas přehoupnout se přes palubu, nastoupit na člun a proplout bránou do města.

Druhá část Město, nabízí sterilní svět plný přísných pravidel. Jde o pravou záchranu? Splní město očekávání tuláků? Tento úsek příběhu nabídne nejedno překvapení, nová přátelství, ale také bolest, beznaděj, odloučení, smutek a nakonec velký zvrat.
Při této části knihy mi v mysli vytanula vzpomínka na jiné antiutopie, které jsem četla v minulosti, např. román 1984 od G. Orwella nebo R.U.R. od Karla Čapka.

Poslední oddíl Návrat je kraťoučký. Ukazuje Zoyino rozhodnutí o své další existenci a důvod, proč se tak rozhodla.
Musím připustit, že jsem čekala jiný konec a Zoya mě svým konečným rozhodnutím ohromila.

“Bude nám dobře, uvidíš. Vždycky jsem tvrdil, že jsme dobrej tým, že spolu dokážeme všechno.“

Moc mě mrzela role malé Emily. Od začátku až do konce příběhu měla nelehký úděl.

Autorčino vyprávění je svěží. Jedná se o pohodové čtení. Do popředí se dostávají hlavně city Zoyi, zničený svět je odsunut na druhou kolej.
Mezi řádky číhá i mnoho vulgarismů. Ale kdo by si od plic nezanadával v tak podělaném světě. Mám i takový pocit, že se cílová skupina nad sprostými nadávkami nijak nepozastaví.
Ve vyprávění jsem narazila na několik drobných překlepů a malinko nesrovnalostí. Ale i tak na mě udělala kniha celkově dobrý dojem.
Obálka je přesným oknem do temného děje a nejisté budoucnosti.

Komentáře (0)