Mapa Anny je mapa Anniných vztahů

recenze

Nedávno jsem tady na Databázi napsal blog o tom, že je mi líto, že se mnoho knih neodehrává v současné Praze a že vlastně ani moc neznám současné české spisovatele. Rozhodl jsem se to napravit knihou Mapa Anny od Marka Šindelky.

Možná jsem měl začít něčím schůdnějším, protože ačkoliv je Mapa Anny poměrně útlá knížečka (asi 140 stránek), je psána celkem těžkým stylem. Autor používá hodně slov, některé věty mi tam přišly až přebytečné a musel jsem se na čtení hodně soustředit.

Na druhou stranu už je to týden a pořád o Mapě Anny přemýšlím, takže nemůžu říct, že by ve mně kniha nic nezanechala. Je to hodně zvláštní kniha.

Je to sbírka 10 povídek o vztazích mezi mladými lidmi ze současné Prahy. Několik příběhů se odehrává mimo město – na pláži u moře a v Alpách, ale ta parta lidí je s každou další přečtenou povídkou známější a důvěrnější. Nevadí ani, že mnohé známe pouze pod přezdívkou. Například Bavič hraje hlavní roli v první kapitole a pak se ještě mihne v několika dalších, pak tam je Spisovatel, dále samozřejmě Anna a další osoby, z nich žádnou neznáme příjmením.

Knížka by se vlastně klidně mohla jmenovat Mapa Baviče nebo Mapa Anniných vztahů, protože Anna v knize hraje jen o málo větší roli než další postavy.

Všechny povídky mají společné to, že jsou o vztazích. A nutno dodat, že ne o idylických vztazích. Jeden příběh je o samotě, další o vzájemném odporu, jiný o hluboké partnerské krizi dvou párů a ještě mi v paměti utkvěly povídky o tom, jak láska dokáže být krutá, a o první fázi zamilování – posedlosti.

Kvalita povídek je stabilní – až na jednu mě bavily všechny. Bavily, ale nepohltily. Alespoň během čtení ne. Mapa Anny je takový ten druh knihy, z níž máte největší požitek až s odstupem.

Mimochodem, grafická úprava a obálka jsou naprosto perfektní. Ta béžovomodrá abstraktní geometrie na titulní straně je prostě ultrahipsterská :)

Komentáře (0)