Manuál občanského vzdoru

recenze

Tyranie: 20 lekcí z 20. století (2017) / Lector

Timothy Snyder se hezkou řádku let zabývá tyraniemi, které postihly lidstvo ve dvacátém století. Jeho knihy vycházející i v češtině odhalují souvislosti mezi jevy vzájemně nesouvisejícími a zainteresovanému čtenáři nabízejí věcné rozšíření obzorů. Pro čtenáře bez znalosti dějin dvacátého století pak mohou způsobit šok. Tyto knihy vzbudily široký ohlas a polemiku. Prof. Snyder je za odhalování nejtemnějších stránek lidské historie vyzdvihován, ale najdou i zastánci starých pořádků, kteří jeho zprávy o „stavu světa“ relativizují.
Není proto divu, že se Snyder rozhodl, pravděpodobně v záchvatu rozhořčenosti nad vývojem a výsledkem americké předvolební kampaně, sepsat toto dílko plné morálního apelu a návodů, jak odolat politické manipulaci a snaze nastolit novou tyranii.
Pro českého čtenáře je ta to kniha na první pohled trochu odtažitá. Snyder je svým způsobem posedlý Trumpem a jeho slova jsou adresována americkému čtenáři. Je tomu tako opravdu?
Hrozba nastolení autoritářského režimu či tyranie je hrozbou univerzální obepínající tu naši malou hroudu kol dokola. Je lhostejno, zda člověk stojí na západní či východní polokouli, a je to hrozba stále výraznější. Snyder poukazuje na to, že současná globální politická situace je velmi podobná té před sto lety. Na pozadí velkých technologických změn, globalizace obchodu a očekávaného pokroku se rodí konfrontace s „novou“ koncepcí politiky mas a vynořují se političtí předáci vydávající se za přímé reprezentanty vůle lidu. Před sto lety se fašismus i komunismus staly odpovědí na globalizaci a přinášely řešení zvyšujících se rozdílů v bohatství a neschopnost demokracie se s nimi vypořádat.
Bohužel se demokracie sama o sobě neumí vypořádat ani s hrozbami nastolení totality. Nacisté i komunisté v Československu se k moci dostali ve svobodných demokratických volbách.
Snyder svoji knihu pojal jako „desatero přikázání“ (ale protože reálných hrozeb je ve skutečnosti mnohem více, sepsal autor těch přikázání rovnou dvacet), jimiž by se měl občan den co den řídit, aby zvýšil svoji imunitu vůči manipulaci a ochotě podlehnout demagogiím vedoucím k převzetí moci autoritářským režimem. Mezi přikázáními tedy můžeme najít imperativy typu: „Varuj se státu jedné strany“, „Nepoužívej fráze, přemýšlej o tom, co říkáš“, „Hledej, pátrej, analyzuj“ či třeba „Pozor na nebezpečná slova“.
Každému takovému heslu je věnována stručná kapitola, jejíž struktura je založena na zdůraznění nebezpečí, demonstraci tohoto nebezpečí na reálných událostech, nejčastěji z nacistického Německa či komunistického Sovětského svazu a poukázaní na Trumpova slova, postoje či činy, které evokují pocit, že Trump má blízko k totalitním ideologiím.
Ve svých komentářích se Snyder občas uchyluje k citacím jiných autorů, mezi nimiž má výsostné postavení Václav Havel a jeho esej Moc bezmocných. To nás může těšit, i když existuje početná skupina těch, jimž po přečtení Havlova jména vyvstanou kruhy před očima. Čechy tato kniha obecně nemusí být přijímána s velkými ovacemi, neboť je psána pro jiného čtenáře. Americká střední třída nemá jinou zkušenost než demokracii. Velký důraz na svobodu slova, který je v USA typický a umožňuje takové projevy, jež by leckterý evropský právní řád klasifikoval např. jako propagaci fašismu, může za jistých okolností vést k tomu, že Američané nerozliší tu hranici, za níž mohou být slova nahrazována činy. My jsme si, na rozdíl od lidí „Made in USA“ prošli tím, o čem Snyder píše. Část z nás to ční citlivější, část z nás má naopak tendenci podobné varovné signály podceňovat, protože to tenkrát přece jenom nebylo tak zlé. Nic na tom nemění, že i my tu máme svého „Trumpa“, který je originálu v mnohém tak podobný.
Cílová skupina také ovlivňuje autorovu dikci. Text je příliš instruktážní, návodný a stručný. Snad v obavě, aby na něj americký čtenář mezi dvěma přenosy amerického fotbalu nezapomněl a stačil jej dočíst. Škoda, Snyder ukázal, že umí být popisný a detailní.
I tak lze titul doporučit. Je svým způsobem návodem, jak si pěstovat kritické myšlení. V této souvislosti je nutno zdůraznit především kapitolu (přikázání) devátou: „Nepoužívej fráze, přemýšlej o tom, co říkáš“, která se mimo jiné věnuje četbě. Snyder v ní píše, že „klasické románové dystopie, sepsané před více než půlstoletím, varují před nadvládou obrazovek, potíráním knih, zúžením slovní zásoby a souvisejícím ochromením myšlení“ a dodává, že dobrá kniha oživí naši schopnost uvažovat o víceznačných situacích a posuzovat úmysly druhých lidí.
Nezbývá než si vzájemně přát, aby varování Timothy Snydera byla vyslyšena, my občané mobilizovali svoje vnímání společenského prostředí a dokázali něco více, než jen pasivně přihlížet.

Komentáře (1)

Přidat komentář

---