Mámu a tátu ve škole fakt nepotřebuju!

recenze

Michaela Fišarová, autorka knihy A-Ž půjdeš do školy, pracuje jako učitelka. Z textu je znát, že se ve školním prostředí a potencionálních problémech prvňáčků dobře orientuje. Její prvotina Nikolina cesta, věnovaná domácímu násilí, získala Zlatou stuhu. I v novince A – Ž autorka citlivě poukazuje na různá úskalí číhající ve škole na nováčky.

Nakladatelství Albatros, které publikaci vydalo, dlouhodobě uvádí na trh zajímavé dětské knihy. Tato vyšla netradičně ve dvou provedeních - růžová pro holky a modrá pro kluky. Každé písmeno z abecedy má svoji kapitolku o slovu na něj začínající. Tato slova jsou vhodně vybrána ze školního prostředí. Samozřejmě nechybí článek o chodbě, jídelně, družině či aktovce. Rozhodně je zajímavé, jak je vypořádáno s písmeny Ď, Ň, Ť či Q.

Kapitolka o písmenku Ď pojednává o neustálém soupeření Ďáblíka, který bydlí v téměř každém dítěti, s bráškou andílkem. „Paní učitelka třeba řekne: „Neběhejte po chodbách, je to nebezpečné!“ Ty si jdeš v klidu po chodbě a já najednou uvnitř tebe zašeptám: „Rozběhni se, budeš tam rychleji!“ Do toho můj bráška andílek piští: „Nedělej to, to se nesmí!“, Ň je věnovánou Ňoumovi, který si klidně nechá ubližovat a nenahlásí to paní učitelce, a Ť zase Ťunťovi, který se pořád něčeho bojí a všechno plete.

Neméně zajímavá a aktuální je i kapitola o Qalhatě, africké holčičce. „Ve škole budeš mít možná některé spolužáky, kteří nebudou vypadat úplně stejně jako ty. Možná budou mít jinou barvu kůže, šikmé oči anebo se budou teprve učit mluvit česky.“

U dětských knih je zásadní ilustrace. Aneta Žabková se v tomto případě zhostila svého malířského úkolu na výbornou. Text je psán většími písmeny a různými styly písma a ilustrace jsou v jemných tónech, na převládajícím bílém podkladu. Celá kniha působí klidně, čistě a upraveně.

Oceňuji, že jednolivé kapitoly vypráví samotné předměty či osoby. Jsem nástěnka, jsem ředitel...tak se vždycky představí a pak o sobě povykládají. Co mají rádi, kdy jsou smutní, co umí. Nikdy nezapomenou malému čtenáři předat nějakou zajímavou informaci. Třeba školní jídelna malého školáka ujistí, že může jídlo, které už nechce, odnést zpět k okýnku a nikdo se na něho nebude zlobit.

A – Ž je takový manuál pro budoucí prvňáčky. I dospělí, když se vydávají na cestu do neznámé oblasti, rádi načerpají informace o tom, co je čeká. Michaele Fišarové se podařilo sestavit malý průvodce na cestu prvními, tolik důležetými, školními dny a týdny. Pokud zrovna připravujete dítě na školy, nechcete ho ničím děsit ale zároveň chcete, aby bylo na vše připravené, sáhněte po A – Ž. A uvidíte, že na nic nezapomente. Přece nechcete, aby z něho byl Tunťa.

„Já jsem pěkná Ťunťa. A víš proč? Protože když jsem šla poprvé do školy já, trošku jsem se bála.“

Knihu zakoupíte na stránkách nakladatelství Albatros.

Komentáře (0)