Maminčin mazánek

recenze

Maminčin mazánek (2017) 4 z 5 / Blaufik
Maminčin mazánek

Detektiv konstábl Charlotte Staffordová
řeší svůj první případ!


V lese je v hrobě pohřbená matka se svým milovaným synem. Jeden z nich je již mrtvý a ten druhý se musí dívat na to, jak se jeho nejmilovanější pomalu proměňuje v rozkládající se mrtvolu na které pomalu hoduje všelijaký hmyz. K dispozici má jen omezené množství vody. Trpí nejen nedostatkem jídla a tím, že je zavřený v jámě kdesi v lese, trpí také pohledem na to, co se vedle něj děje.
Jejich věznitel si to všechno náležitě užívá...

Detektiv Charlie Staffordová je přiřazena k případu zmizení matky se svým dítětem, který má vyšetřovat spolu se svým šéfem Geoffreym Hunterem.
Detektivové se hned zpočátku dovídají, že zmizelá má ještě jednoho syna, kterého s sebou nevzala. Jako první se totiž nabízí útěk od svého tyranského manžela, který pro ránu nešel daleko.

"Fajn jsem tu hotová, takže se k němu připojím."
"Neodpověděla jste mi na otázku." Jeho hlas byl unylý. "Ptal jsem se, zda by vám nepřišlo divné, kdyby muž měl vzít zpět ženu, která se k němu chovala jako k onuci." Rozešla se. "Tak nepřišlo?" Dostala se ke dveřím ložnice.
"Přišlo by mi divnější, kdyby se žena chtěla vrátit k hajzlovi, který ji pravidelně mlátil před dětmi."
Došla ke schodům a ohlédla se, byl těsně za ní. Chytla se zábradlí a začala scházet dolů.
"Myslel jsem si, že to řeknete," zašeptal za ní.
Otočila se, lehce povolila stisk, kterým svírala zábradlí, viděla jen jeho těžkou pracovní botu, jak se k ní blíží. Trefila ji přímo do ramene, ta síla ji vystřelila dopředu.

Jejich podezření se bortí jako domeček z karet ve chvíli kdy zmizí další matky se svými dětmi. Městem se začíná šířit panika a na vyšetřovatele je vyvíjen nátlak. Policisté se snaží přijít na to, kdo stojí za únosy matek se svými dětmi, ale nemají absolutně žádná vodítka, žádné svědky ani stopy.

Nakonec se jim podaří podezřelého dopadnout. Ale je to skutečně člověk, kterého celou dobu hledali nebo se ten pravý pořád potlouká někde venku a číhá na své další oběti?


Nakladatelství Omega přichází s novým detektivním thrillerem, který vás svou anotací rozhodně zaujme! Já jsem knihu přečetla začátkem týdne a nyní se s vámi ráda podělím o to, jak se mi kniha líbila.

Obálka této knihy je naprosto úžasná. Je jednoduchá, temná, ale krásně oživená modrými prvky, které se ke knize skvěle hodí. V temné obálce můžeme vidět dvě siluety - matku se svým milovaným dítětem.
Papírový přebal, který na knize je, je velice příjemný na dotyk, jen je velká škoda, že hned působí "upatlaně."
V knize jsou krásně sladěny předsádky, které mají stejný potisk, jako samotná obálka, nechybí ani všitá záložka v černé barvě.

Kniha začíná Prologem, následuje 44 kapitol, které nejsou nikterak dlouhé. Nechybí ani autorčino poděkování.

Samotný příběh je vyprávěn hned z několika pohledů především však z pohledu samotné Charlotte a našeho vraha, jehož kapitoly byly mrazivě děsivé zvlášť díky tomu, že byly do únosů zapojeny také děti.

Díky minulosti samotné autorky, která dlouhá léta pracovala u Metropolitní policie, je celý příběh vyprávěný poměrně čtivě a přesvědčivě a to i přes to, že jsem měla problém se do příběhu začíst během první třetiny knihy, kde mi pořád něco nesedělo a já jsem nemohla přijít na to, co.

Celkově jsou hlavní vyšetřovatelé velice sympatičtí. Charlotte ke svému šéfovi vzhlíží s respektem a obdivem, jako ke svému otci a on k ní cítí přirozenou důvěru a respekt. Charlotte má však jedno tajemství z minulosti, které ji velice tíží, postupně tak přijdeme na kloub i tomu, co tak zásadního se jí v životě stalo.

V podstatě by celý příběh zapadl do kategorie "průměrný" nebýt zvrhlosti pachatele a detailního popisu úmrtí obětí, který se v tak časté míře zatím v thrillerech neobjevuje. Kniha jinak bohužel nepřichází s ničím novým a řídí se podle zažitého vzorce - neohrožený vyšetřovatel - jeho tajemství z minulosti, které jej i nadále tíží - vrahem je zahradník.

Od poloviny však nastane zlom a celý příběh chytne absolutně jiný spád a donutí vás dočíst jej až do samotného konce. Na to, že se jedná o autorčinu prvotinu to bylo vůbec špatné. Jen je škoda, že nám autorka nenaservírovala více vodítek, abychom mohli na samotné rozuzlení celého případu přijít sami. Alespoň u mě se po dočtení nedostavil ten známý pocit "no jasně, jak jsem to mohla přehlédnout."

I přes tyto faktory se mi kniha opravdu líbila, dobře se četla a děj se nikde nezadrhával. Rozhodně mám v plánu si přečíst i další případ této sympatické vyšetřovatelky a jsem zvědavá, jakým směrem se bude tentokrát ubírat.

Komentáře (0)

Přidat komentář