Má temná Vanesso, vlasy máš z rudých stuh...

recenze

SPOILER
„Ty tady tomu velíš, Vanesso. To ty rozhodneš, co se bude dít.“

Rok 2000. Vanessa Wyeová (15 let), studentka prestižní americké internátní střední školy Browick, nastupuje do druhé ročníku a na konci předchozího ročníku se pohádala s jedinou kamarádkou, kterou ve škole měla. Její přítelkyně a bývalá spolubydlící, Jenny, si našla přítele a Vanessa se ocitla na druhé koleji, s nikým jiným si ve škole nerozumí, ve většině případů je to vzorná studentka, a tak se soustředí na učivo. Vanessa je outsider, který se nesnaží zapadnout, snaží se školou proplout s dobrými známkami a pokračovat na vysoké škole. Baví ji literatura a psaní. Na doporučení jiné pedagožky se přidá ke Klubu tvůrčího psaní, který vede její profesor angličtiny Jacob Strane (42 let). Bohužel jediný další student, který do Klubu chodí, je třeťák Jesse Ly. V této chvíli „začne“ něco vznikat mezi Vanessou a Stranem….

Rok 2017. Vanessa Wyeová (32 let), zaměstnankyně hotelu pracující na recepci, která má na starosti přání ubytovaných hostů. Chodí na terapie, sem tam má sex na jednu noc, sem tam pije a kouří, je stále v kontaktu se Stranem, pro kterého to není vůbec lehká doba, bývalá studentka Taylor Birchová ho obviní ze sexuálního obtěžování a kvůli znovuotevření procesu chce pomoci i od Vanessy…
Vidíme, jak se s minulostí vyrovnává Vanessa. A je vůbec třeba se s tím nějak vyrovnat? Je tu vůbec něco, co potřebuje nápravu?

„S nimi to nebylo stejné jako s tebou, chápeš? Nebylo to stejné, jako když jsme byli spolu. Miloval jsem tě, Vanesso, miloval.“

Zajímavá je role rodičů, která je tady zobrazena, jak se k celé situaci v roce 2000 postavili, co udělali nebo neudělali pro to, aby své dítě ochránili a co všechno požadovali po vedení školy.

Mám pocit, že tam bylo několik momentů, kdy se dalo předejít některým dalším krokům v roce 2000, které se pak staly mezi Vanessou a Stranem, ale Vanessa byla velmi povahově slabá, nestálá (hledala samu sebe jako každý teenager) a neměla nikde oporu (v rodičích či u přátel). Škola byla kapitola sama pro sebe, tam se pochopení a podpory nemohla dočkat. Nebo ano?

Příběh se čte velmi dobře, nikde nejsou hluchá místa, i když je to těžký a hutný text, rychle to utíká, místy jsem měla chuť přeskakovat (chtěla jsem vědět, co bude dál), ale každá věta v příběhu je důležitá.
Prolínají se dvě dějové linky - minulost a současnost. Autorka nám ukazuje, jak si Strane hledal cestu za plachou studentkou Vanessou a pak v současnosti, jak si Vanessa, coby dospělá žena, poradí s tím, že po ní chtějí vyjádření, co se tehdy na Browicku stalo.

„Jako by psal o tobě.“
„Zvláštní, co?“ usměje se. „Svou temnou Vanessu, zbožňovanou, nádhernou.“

Myslím si, že autorka stojí nad celým příběhem a nechává čtenáře, ať si z knihy vezme, co potřebuje, jak celou situaci bude vnímat. Ale i tak jsem po dočtení poslední stránky měla plno otázek, na které jsem neměla odpovědi. Hodně by mě zajímala strana příběhu ze Straneova pohledu, opravdu byl schopen něco takového udělat i jiným studentkám, které potkal před Vanessou? Kde se u něho vzala potřeba vybrat si z kolektivu nejslabší kus?
Bohužel jsem v některých situacích, které autorka napsala, měla dojem, že v našem českém prostředí to nevyvolá tak bouřlivé reakce, jako v americkém prostředí, ze kterého autorka čerpala (jen pro ilustraci v USA smíte pít alkohol od 21 let, ale řídit auto můžete již od 16 let).

„Vanesso, kdykoliv jsme spolu, jako by ty temné stránky ve mně vyplouvaly na povrch a snažily se spojit s temnotou v tobě.“

Příběh jako celek funguje na 100%, takže já jen doporučuji!
Je to výborný psychologický román, autentický a temný. Je opravdu znát, že si na příběhu dala autorka velmi záležet, práce na něm ji zabrala osmnáct let života.
Nechci více prozrazovat, prostě čtěte!

Ještě jedna poznámka – moc se mi líbila celá grafická úprava knihy, obálka je famózní.

Je možné, že muž, který jí kdysi vyznával lásku, ve skutečnosti zneužil své převahy nad ní?

Komentáře (0)