Lži a manipulace na vílím dvoře

recenze

Prázdné sliby (2021) 3 z 5 / Suzanne
Prázdné sliby

Abriella „Brie“ Kincaidová nenávidí kruté a proradné víly. Jenže se musí vydat napříč královskými vílími dvory, pokud chce zachránit svoji sestru před osudem horším než smrt…

Abriella se svojí mladší sestrou Jasalyn žije u své tety, která si z nich udělala otrokyně. Nedokážou jí splatit dluhy, a tak jednoho dne prodá Jas vílám. Jenže o Jas projeví zájem samotný král z Temného dvora. A Brie s ním uzavře dohodu – ona mu ze Světlého dvora ukradne cenné relikvie a on její sestru živou a zdravou pošle zpátky do světa smrtelníků. I když to znamená, že Brie bude muset získat srdce prince ze Světlého dvora jen kvůli tomu, aby ho zradila.

Lexi Ryanová píše lehce a chytlavě, takže příběh svižně odsýpá. Prázdné sliby nejsou ani tak o slibech, jako o tajemstvích, klamu, lžích a manipulaci. Nechybí ani akce, překvapivá odhalení, zvraty, vztahová dramata a slušná porce romantiky, protože Abriellu přitahují hned dva tajemní víláci.

Lexi Ryanová se při psaní knihy inspirovala pohádkou o Popelce, fantasy trilogií Dvory do Sarah J. Maasové, sérií Krutý princ od Holly Blackové a dokonce i romantickou dystopickou trilogií Selekce od Kiery Cassové. Na první pohled to působí, jako když pejsek s kočičkou pekli dort, ale Lexi Ryanová si pečlivě vybrala ty úspěšné ingredience, takže Prázdné sliby jsou ve výsledku vcelku lákavý koktejl, který řada čtenářek s chutí vysrkne až do dna.

Já jsem bohužel tomuhle koktejlu přišla na chuť až s posledními doušky. Lexi Ryanové totiž většinu knihy buduje napětí a posouvá děj výhradně tím, že víly odmítají Abrielle cokoliv říct. Brie je mírně řečeno natvrdlá a naivně věří, že jí její vlastní hra prochází, i když proti proradným vílám nemá nejmenší šanci. Ke konci autorka sice všechno vysvětlí, ale mně z toho stejně v puse zůstala pachuť frustrace. Největším problémem zůstává milostný trojúhelník. Není sice samoúčelný, ale mezi Brie a jedním nebo druhým krásným vílím princem nefunguje žádná chemie. A to Finn má rozhodně potenciál, bohužel ale zůstal trestuhodně nevyužitý.

Prázdné sliby byly doporučované fanynkám série Dvory od Sarah J. Maasové. Jenže být jako Maasová a být Maasová jsou dvě rozdílné věci. Sarah J. Maasová nepíše žádná veledíla, ale stejně to umí podat tak, že jí to většinou sežeru i s navijákem. Lexi Ryanová ale tímto umem neoplývá, takže si mě nezískala, i když dokážu pochopit, co na Prázdných slibech některé čtenářky vidí.

Nicméně musím uznat, že posledních zhruba sto stran můj dojem přeci jen vylepšilo. Lexi Ryanová to totiž docela pěkně vymyslela, takže nakonec Prázdné sliby nebyly zdaleka tak předvídatelné, jak to zpočátku vypadalo. Tudíž se do druhého dílu s názvem These Twisted Bonds, který vyjde v angličtině v roce 2022, nejspíš pustím, protože se jedná o závěrečný díl a já jsem přeci jen zvědavá, jak to dopadne.

Komentáře (0)