Lovkyně snů začíná

recenze

Autorka: Lisa McMann

Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit - neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem...

Děj knihy

Celá kniha se točí okolo Janie. Janie je normální sedmnáctiletá holka, která to nemá v život úplně jednoduché. Od svých osmi let se totiž propadá do snů ostatním lidem, kteří jsou na blízku. V tu chvíli ji selže zrak a většinou sebou třískne o zem. Navíc propadat se do cizích snů není nic příjemného. A aby toho nebylo málo Janie má také jenom matku. Matku, která ji nepřinese ani trochu opory, protože je věčně opilá. Janie chodí pracovat do pečovatelského domu a bere si co nejvíc směn aby měla aspoň trochu peněz navíc. Jejím snem je totiž dostat se na Michiganskou univerzitu a proto si šetří na školné. Občas k ní přijde na chvilku jej sousedka Carrie, ale většinou dá přednost bohatším kamarádkám. Začne se o ní také zajímat kluk jménem Cabel a ona se začne dozvídat pravdu o Cabelovi, slečně Stubinové z pečovatelského domu a také pravdu o sobě samotné...

Postavy

V této knížce byla většina postav taková zvláštní. Hlavní hrdinka Janie mi byla asi nejsympatičtější, protože celkem v klidu snášela tvrdou práci, školu, matku a kamarády, kterých moc neměla. Myslím, že si to ani nezasloužila a chvílemi jsem ji opravdu litovala. Její kamarádka Carrie mi přišla taková nespolehlivá. Vždycky si přišla popovídat s Janie, ale raději dala přednost holkám z bohatší čtvrti a skoro to vypadalo tak, že se za Janie stydí. Také nechápu proč musela brát drogy a nemohla si to trochu v té hlavě urovnat. Cabela jsem v jednu chvíli vůbec nechápala a v druhé části (když se vše vysvětlilo) se mi začal velmi líbit. Myslím, že ke konci dělal Janie velkou a upřímnou oporu. Kdybych měla takovou matku jako měla Janie asi bych to takhle s nadhledem nezvládala. S tím se ale asi nedá nic moc dělat a stále doufám, že si to Janiina matka v příštích dílech rozmyslí a přestane jenom pít a o dceru se vůbec nestarat. Ještě bych asi měla zmínit slečnu Stubinovou, o kterou se Janie starala v pečovatelském domě. Ta byla totiž moc fajn, brala bych jí asi jako babičku. Díky ní na konci Janie neztrácela naději. No a nakonec asi zmíním Fran Komiskou, která je prima šéfová.

Shrnutí

No, co tak říci. Knížka nebyla vyloženě špatná, ale zázrak to tedy taky nebyl. Dívala jsem se na některé další recenze a všichni dávají čtyři hvězdičky. Já ale po tak vysokém hodnocení nesáhnu. První zvláštnost bylo vyprávění ve 3. osobě. Skoro jsem si toho ani nevšimla a nevadilo mi to, ale bylo to prostě zvláštní. Děj už byla potom taková rutina: Janie šla do školy, potom do práce přitom se trápila kvůli Cabelovi, matce a v noci kvůli svým snům. Knížka začínala událostmi, když byla Janie mladší. Vždy byl uveden datum a čas po celou knížku. Něco jako deníkové zápisky. Knihu jsem přečetla asi za tři dny a to jenom proto, ž má něco málo přes 200 stránek. Děj nebyl tak strhující jak jsem si představovala, aůe třeba se to v dalších dílech zlepší. Někdy mě knížka místy trochu přestávala bavit a možná začnu číst něco jiného než se pusím do dalšího dílu. Konec byl nakonec celkem šťastný, ale po celou knížku jsem musela některé postavy proklínat. Nechci číct, že si tuto knihu nemáte přečíst, přeci jenom každému se to líbit nemusí a někomu zase ano, ale nečekejte něco poutavého a úžasného. A protože jsem Školu noci hodnotila třemu hvězdičkami a bavilo mě to a toto bylo horší, tak musím dát dvě hvězdičky. Neuražte se prosím, ale mě tato knížka moc neoslovila.
Rozhodně ale Lovkyni snů nezavrhujte a pusťte se do ní. Ráda si přečtu vaše názory v komentářích!

Komentáře (0)