Lhát nebo mluvit pravdu?

recenze

Mám ráda příběhy, ve kterých můžu sledovat neustále se vyvíjející postavy a můžu s nimi strávit i třeba několik let jejich života nebo dokonce celý jejich život. Když jsem se nedávno rozmýšlela, po které knize sáhnout, věděla jsem, že chci nějakou, kterou si budu dlouho pamatovat. Už kdysi dávno mi byl doporučený film Pokání. Ale protože já, zatvrzelý knihomol, jsem vysazená na knihy, tak jsem sáhla na jeho knižní předlohu.

Autorem Pokání je anglický prozaik Ian McEwan (narozený roku 1948). Ten patří k nejvýznamnějším anglickým spisovatelům současné generace. Vystudoval na Suffolk University, absolvoval kurzy tvůrčího psaní a do literatury vstoupil svými povídkovými soubory. Ian je známý díky tomu, že se ve svých dílech nebrání kritice lidských nedostatků. A přesně to je tím důvodem, proč ho čtenáři zbožňují.

O Ianu McEwanovi jsem toho už spoustu slyšela, ale jeho kniha Pokání pro mě byla seznámení se s tímto autorem. Tak mi učaroval, že už na mě doma na čtení čeká jeho prozatím nejnovější kniha, Mlsoun, na kterou se už strašně těším.

Při rozčítání Pokání jsem tak trochu věděla do čeho jdu. Ale co mi učarovalo na první pohled, bylo autorovo vyjadřování a správná volba slov. Hlavní hrdinkou příběhu je Briona Tallisová. Poprvé se s ní setkáváme jako s jedenáctiletou.

Briony má zálibu ve psaní a právě v jedenácti letech napsala svou první povídku. Briony má starší sestru Cecilii, na kterou ve skrytu duše žárlí, i když si to nechce otevřeně přiznat. Do toho ještě matka holek, Emily, která je neuvěřitelně apatická vůči svému okolí a jejím nejoblíbenějším místem je její postel, ve které kvůli neustálým migrénám, tráví nejvíce času. Od Emily není cítit žádná láska k holkám, žádná radost, žádné typické holčičí rozhovory a svěřování se matce. Zdá se, že holky rostou divoce jako houby v lese.

Když se Cecilie zamiluje do Robbieho Turnera, vypukne teprve ta pravá bitva. V tu chvíli stačí vyslovit pouze falešné obvinění někoho, kdo je zcela nevinný a události se dávají do pohybu.

Robbiemu se zdá, že musí být celé rodině Tallisových do konce života dlužníkem. Jeho otec se vypařil neznámo kam, matka pracuje u Tallisových a právě pan Tallis do Robbieho vložil spoustu cílů a snaží se mu usnadnit život jak nejvíce dovede. Ale jak moc musí Robbie snášet a jak moc se musí podvolit? A jaké to musí být, když je neprávem obviněn z něčeho, co vůbec neudělal? Kdo z tohoto boje vyjde jako vítěz? Kdo poražený? Jak se vztah těchto osob vůči sobě navzájem změní?

Kniha je rozdělena do dvou částí. V první části se seznámíme s rodinou Tallisových a se všemi důležitými postavami. Nejvíce se zde seznámíme s Briony, která je pro celý příběh tou klíčovou postavou.

S ní zůstaneme až do jejích sedmasedmdesáti let. Ve druhé části si prožijeme druhou světovou válku. Spolu s Briony se stěhujeme na spoustu míst. Briony má v hlavě spoustu myšlenek, ale již od jejích jedenácti let jí v srdci tíží jedna věc, která se nikdy neměla stát. Nařčení, které nemělo být nikdy vysloveno. Bude jí jednou odpuštěno a nebo se bude ve svém vlastním pekle smažit do konce svého života?

Na závěr knihy je část, která je nazvána Londýn 1999. Ta je nejkratší ze všech a je celá vyprávěná v první osobě. Kdo ji vypráví? A co nám chce sdělit?

Životní osudy více lidí, které jsou však spojeny v jeden. Líbilo se mi, že na některé otázky nám autor nedává jednoznačné odpovědi, ale my díky němu můžeme více uvažovat nad tím nejlepším řešením. Hlavní postava, Briony mi byla sympatická ze dvou důvodů - její láska ke psaní a láska ke knihám. To mám s hlavní postavou společné. Mimochodem psaní a knihy jsou druhým nejdiskutovanějším tématem v knize.

Pokání jsem se přidala mezi nadšené čtenáře McEwanovy tvorby. Už se těším, až si smlsnu na jeho Mlsounovi.

Nakladatelství: Odeon
Pořadí vydání: 3.
Rok třetího vydání: 2013
Počet stran: 328
Překlad: Marie Válková

Komentáře (0)