Lenzi nebo Rose?

recenze

Střípky duší (2012) / BarunkaHájků (216 views)
Lenzi nebo Rose?
Střípky duší je první kniha, kterou jsem od autorky četla a není se čemu divit. Mimo této napsala ještě dvě.
Ashes on the waves. A Fragile spirits, která je volným pokračováním výše uvedené knihy. Dále se pak podílela na vzniku knihy Dear Teen Me a na jedné knize pracuje. Ani jedna ze zmíněných bohužel ještě nevyšla v českém jazyce, ale já pevně věřím, že se tak v dohledné době stane.
Dále pak autorka píše pod pseudonymem jako Marissa Clarke. Pod tímto jménem napsala autorka Love me to death a Sleeping with the boss.

Na tuto knihu jsem se těšila. Měla jsem ji doma už déle, ale kvůli knihám, které jsem musela vrátit, jsem se k ní dostala až teď.

Časová posloupnost se mi líbila, ale vadilo mi, že některé situace jsem dopředu věděla. Až tak jednoduché to bylo.
Děj sám o sobě byl naprosto skvělý a všechno se mi líbilo. Až na konec. Podle mne byl konec otevřený a tím pádem i nedokončený. No opravdu. Vím, že knih s opravdu dobrým koncem není moc a není nejsnadnější jej napsat tak, aby se líbil všem čtenářům, ale u této knihy to byl dle mne hardcore.
Kniha má samozřejmě pokračování, ale jen volné. Z anotace není vyčtitelné, že bychom se v ní dočetli ještě něco o hrdinech tohoto dílu. Kniha totiž pojednává o jiné postavě, která se - jen okrajově - objevila ve Střípcích duší.

Asi úplně nejvíce jsem si oblíbila Aldena, který snad neměl žádný nedostatek. Jediné co mi vadilo bylo to, že když pak šlo o něho, rychle se vzdal. Vlastně ihned.
Ačkoli Zak byl spíše za špatného, líbil se mi. A taky mi ho bylo celkem líto, ale to už je vedlejší a musíte si na to vytvořit vlastní názor.
Lenzi byla samozřejmě skvělá a padla mi do noty. Když jsem nad tím, co dělala přemýšlela během čtení, věděla jsem, že bych se v také a onaké situaci zachovala stejně.
Kdo mi ale neseděl byla Rose. Až si knihu přečtete, nejspíše tomu nebudete rozumět a řeknete mi, že si věci zde psané protiřečí, ale dle mne to není pravda.

Prostředí nebylo vždy přívětivé, ale obvykle se to vyrovnávalo osobami obklopujícími hlavní hrdinku. Ti jí pomáhali a tím také jaksi projasňovali některá místa v knize.

Kniha je opět psána v mé oblíbené ICH-formě. Výběr slov se mi líbil. Zároveň jsem si nikde nevšimla nevzhlednosti textu nebo opakování slov, což je pro knihu samozřejmě plus.
Některé názvy nebo jména mi ovšem nepřišli správné. To ale není chyba samotné autorky, ale českého překladatele. Něco totiž bylo až moc "počeštělé" a to kazilo dojem z dobře psaného textu.

Obal se mi zamlouval a to tak, že hodně. Nebyl nejlepší, jaký jsem kdy viděla, ale byl krásný. Skvěle pojatý. Nebyl jen o vzhledu a také vyjadřoval název a děj knihy a také hrdinku samotnou, což jen přidává na působivosti knihy. A i obálka sama by mne nejspíše zvládla přesvědčit o koupi této knihy.
Ani název není výjimkou. Je dobře zvolený, protože je krátký, výstižný a dobře zapamatovatelný.

Střípky duší byly sice horší než jsem čekala, ale platí to jen o konci a také o tom, že jsem si myslela, že to není kniha ze
série.
I přes to vám knihu ráda doporučuji a těším se na vaše odezvy...

Komentáře (0)

kniha Střípky duší recenze