Lehce morbidní memoáry

recenze

Jenny Lawson není obyčejná. Je šílená. Dítě, dívka, žena a autorka pocházející z Texasu, kterým je značně poznamenaná. Fakt (fuck) se to stalo je její prvotina, její život, příběh.
... víceméně pravdivé a rozhodně originální memoáry...
Zpočátku mi dělalo problém se začíst. Ikdyž je text doplněn fotografiemi, tak styl psaní byl pro mě náročnější. Vlastně ani ne tak styl jako obsah knihy. Autorčiny zážitky a zkušenosti nejsou pro slabé povahy. První stránky mi přišly naprosto neskutečné a jak píše i sama Jenny, tak pro někoho nepochopitelné. Její otec je kapitola sama pro sebe, která jí dopřála opravdu náročné chvilky. Jeho láska k zvířatům by mohla být okouzlující, kdyby je poté nekuchal a díky tomu tak nezkoumal. S ničím si nedělal starosti, v ničem nebyl problém. Jenny to lehce poznamenalo. A jak i sama uvádí na konci knihy, tak jen díky tomu se stal její život originálním a extravagantním. Musím jí dát za pravdu, neboť nic podobného jsem ještě nečetla.
Po hrůzostrašném začátku, kdy si zvykáte na autorčinu šílenost, se možná začtete i Vy. Přestala jsem kroutit hlavou, valit oči a začalo mě to i bavit. Dokonce jsem našla opravdu humorné scény. Možná to bylo tím, že autorka začala vyprávět více o svém manželském životě, který je mi bližší.
Text v knize je rozdělen na kapitoly, které mají nevšední názvy. Občas jsou doplněny komentáři od redaktorky a nebo samotné Jenny.
Jenny Lawson má svůj vlastní blog a přispívá i do několika dalších. Díky fotografiím, kterými je dílo doplněno si můžeme udělat obrázek, jak její život opravdu vypadá. Přestože se jedná o malinké obrázky, tak je z nich patrné, jak hodně šílený a nevyzpytatelný je. Prožívá ho naplno. Možná mi to trochu připomíná Alenku v říši divů. Občas všechno vzhůru nohama, kde se motá jedno přes druhé. Její úvahy jsou naopak lehce surrealistické, takže člověk občas ztratí pointu vyprávění.
Toto dílo nemohu doporučit každému, protože si myslím, že ne každému sedne. Je to určitě pro čtenáře otrlejší a pro ty, kteří mají rádi nevšední, někdy až sadistický humor.
Přestože jsem knihu úplně nezhltla, tak jsem zvědavá na pokračování, které si ráda přečtu.

Komentáře (0)