Láska za hranicemi nemožného

recenze

Někde mezi (2022) 5 z 5 / Kikina182
Někde mezi

Tessa je zvyklá, že od ní lidi neustále odcházejí a nevěří, že by byl někdo, kdy by chtěl zůstat. Nevěří, že si zaslouží lásku. Ale když potká beznadějného romantika Skylera, pomalu začíná opouštět svoji ulitu a zamilovávat se do něj. Začíná věřit, že je láska přeci jen něco pro ni. Jenže pak se stane nehoda, která převrátí Tessin svět vzhůru nohama.

Kniha je napsaná v er-formě, ale v podstatě jsem si toho za celou dobu čtení skoro nevšimla. Autor má totiž skvělý a procítěný styl psaní, který v kombinaci s tím, že popisuje myšlenky a emoce hlavní hrdinky způsobil, že jsem měla pocit, jako kdybych se ocitla v její hlavě. A jakmile jsem se v ní jednou ocitla, tak už jsem nedokázala přestat číst, dokud jsem neobrátila poslední stránku.

Příběh je přirovnáván ke knihám Pět kroků od sebe a Zůstaň se mnou. Popravdě jsem nepřišla na to, proč je přirovnáván ke knize Pět kroků od sebe, ale její námět je skutečně v podobném duchu, jako knihy Zůstaň se mnou. Má podobnou atmosféru a celkově ladění příběhu, ale zároveň se jedná o originální a silný příběh nabitý emocemi.

Knize sice vévodí milostná zápletka s nádechem nadpřirozena, ale je toho mnohem víc. Je především o poznání a přijetí sebe sama a o tom, jak vypadá skutečná láska. Na první pohled sice můžou tahle témata vypadat jako doplnění milostného příběhu, ale mě přijde, že to je to pravé poselství knihy.

V zásadě není nic, co bych mohla příběhu vytknout až na dva drobné detaily. Neskutečně mě štvalo, že pokaždé, když autor mluvil o Tessině nejlepší kamarádce Shannon, zdůrazňoval, že je to Asiatka. Bylo to na místech, kde tato informace nejen, že nebyla důležitá, ale já jako čtenář už jsem ji dávno věděla. Přišlo mi, že to tam autor záměrně zdůrazňuje na každém kroku, aby všichni viděli, že má v knize jinou než bílou postavu a měl tak jistotu, že si lidi odškrtnou správnou kolonku.

Druhou věcí, která mě naštvala, byla scéna, kdy si Tessa místo hamburgeru objednala salát, protože si vzpomněla na to, jak vypadá Skylar bez trička. Přišlo mi to jako něco, co si autor myslí, že náctileté holky dělají a tak to tam dal, i když to bylo naprosto mimo Tessin charakter.

Jinak se ale postavy opravdu povedly. Jsou skvěle napsané, každý má určité charakteristické rysy, návyky a minulost, od kterých se odvíjí jejich chování a všechno to působí přiměřeně a uvěřitelně. Navíc jsou všechny postavy sympatické, přesně tak, jak vzhledem k příběhu, mají být.

Někde mezi je za mě úžasný příběh, který má víc vrstev, než se na první pohled může zdát a v každé se skrývá neuvěřitelný zážitek. Rozhodně vám knihu můžu jen a jen doporučit a nejen ji, ale i její seriálovou adaptaci, která je skoro totožná, což se v poslední době jen tak nevidí.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Euromedia - Yoli.

Komentáře (0)

Přidat komentář