Láska mnoha odstínů, chutí a vůní

recenze

6 hlasů lásky (2019) / CleoXandra (138 views)
Láska mnoha odstínů, chutí a vůní
Psát hodnocení poezie, toť oříšek, aspoň tedy pro mě. Ironií osudu je to podruhé v relativně krátké době, co je mi souzeno splnit tento úkol. Nutno říci, že s potěšením, jakkoli to není snadné.
Hned v úvodu musím konstatovat, že oceňuji každého nakladatele, který investuje čas, energii a peníze do vydání básní. Historická období opěvující veršotepce jsou již dávno za námi. Dnes frčí zcela jiné žánry a poezie živoří na okraji zájmu čtenářské obce. Ale to je přirozený vývoj, nemá smysl nad ním hořekovat.
Knížka, které věnuji následující řádky, je sborníkem tvorby šesti autorů. A nutno říci, že to je skutečně „pestrá kompozice“, jak je slibována anotací. Jednotliví poetové nemají společného snad vůbec nic, tedy kromě vazby (občas poněkud kuriózní) na tematické zaměření sborníku. A tím je láska mnoha odstínů, chutí a vůní.
Vezmu je pěkně jednoho po druhém.
Mladá básnířka Ari Dvořáková rozhodně nešetří originalitou. Její maloformátové epigramy, které by jistě ocenil i Havlíček Borovský, dokážou rozesmát i pohladit. Kupříkladu mě pobavilo, jak nádherně dokáže tato dívka vyjádřit specifický druh lásky: lásku k jídlu.
Julie Dvorská je na rozdíl od ostatních tvůrců utajená, i co se týče ročníku narození. Soudě podle charakteru jejích strof se patrně jedná o mladší ženu, která však už má za sebe nějaké to „mužské“ zklamání. Tomu jako ne již zcela mladá žena dobře rozumím. Básnický jazyk je od předchozí autorky vzdálen tak jako Slunce od Pluta. Květnatá mluva, propisující do lyriky epické vyprávění (byť kolikrát prostřednictvím jen pár slov), určitě svědčí o talentu a předpokladech. Nicméně tato básnířka má před sebou ještě kus cesty (na niž znamenitě vstoupila) k vybroušení osobitého stylu.
Lukáš Krab je utajený nikoli v ročníku narození, nýbrž ve jméně. Jedná se o pseudonym - a popravdě docela vtipný. Jeho krátké básně ve vázaném verši mě naladily do pocitu určité paralely se starou čínskou poezií. Za mužským pseudonymem se možná skrývá žena, neb verše jsou psány z ženského pohledu – konkrétně z pozice velmi submisivní ženy. Krásný jazyk a ušlechtilost vyprávění je pro mě důkazem, že v podstatě o všem se dá psát vkusně a kultivovaně.
Bari Kin má nejrozmáchlejší sloh, kterým vyzpívává obdivuhodnou šíři prožitků a emocí. Právě její básně pro mě byly nejsložitější k uchopení. Jak snadné by bylo označit její výrazové prostředky za nabubřelé nebo přinejmenším pompézně vzletné! Ovšem při bližším ohledání jsem musela tento první dojem zavrhnout. Co já vím o jejím nitru? Co vím o tom, proč to či ono cítí právě tak, jak to popisuje? A to je na hodnocení poezie nejošidnější: dokázat si uchovat respekt k intimitě výpovědi. S odstupem času tedy musím uznat, že shledávám básně Bari Kin jako velice hluboké.
Jiřího Raichla, nakladatele a redaktora sborníku, znám z jeho prozaických prací. A soudě dle působivých výrazových prostředků, na nichž je založil, by mě v životě nenapadlo, že tenhle člověk dokáže napsat lepší báseň, než je nákupní seznam. Omyl! Jeho poetické vyjádření je zralé a nesmírně osobité. Stačí mu jen pár slov (pečlivě zvolených) k sugestivnímu vykreslení atmosféry či pocitu, přirozeně se přenášející na čtenáře. Úspornost jeho verbálního minimalismu mi připomněla Reynkův styl, byť jinak se jedná o dva naprosto odlišné básníky.
Jana Melicharová uzavírá sborník více než důstojně. Její příběhy ve verších voní laskavostí až starosvětskou. Je v nich ukryta prostá životní moudrost, která nám kolikrát uniká, zasuta pod nánosy rafinovaných a komplikovaných myšlenkových konstrukcí. Složitě hledáme skrytý smysl všeho možného, a přitom máme skutečnou krásu kolikrát přímo před očima – stačí je pouze otevřít.
Toť autoři – poetové. V souvislosti s tím, že se jedná o publikaci nádhernou i graficky, musím ocenit autorku obálky a ilustrací Kateřinu Vostrou. Dokázala se výtečně vcítit do básnické polohy jednotlivých pisatelů a stvořit rozmanitou mozaiku obrázků, skvěle korespondující s doprovázenými verši.
Přejděme k celkovému zhodnocení.
Plusy: v první řadě záměr sám o sobě (a jeho úspěšná realizace; sladit 6 různorodých osobností jistě není snadné), dále vysoká úroveň většiny básní a velice pěkné grafické provedení.
Mínusy: někteří z autorů by potřebovali na své poetice přece jen ještě zapracovat. Na druhou stranu: žádný učený z nebe nespadl.
Suma sumárum: gratuluju všem šesti poetům. Moc pěkný, hodnotný sborník.

Recenze je uvedena i na mém blogu:
cleoxandrablog.mozello.cz/blog/params/post/1944825/laska-mnoha-odstinu-barev-a-vuni

Komentáře (0)

kniha 6 hlasů lásky recenze