Kroniky prachu

recenze

Kroniky prachu (2019) / JK96
Kroniky prachu
Kniha je o dívce s hlavou v knihách a nohama pevně na zemi. Vědění a zajímavé příběhy jsou pro ni na jejím žebříčku priorit na prvním místě. Poté se však objevuje dlouhá, tlustá čára, pod jejímž tučným obsahem teprve následuje až bod dva, a to společensky nudný venkovský život viktoriánské Anglie. I když zprvu může Animant Crumbová působit jako nesmělá dívka, nenechte se mýlit, zdání klame. Za závojem klidné, prosté duše se skrývá plamen a žár, který spálí každého, koho by "požehnaná bohyně moudrosti" uznala za intelektuálně méně zdatného, než je ona sama - ubozí potenciální nápadníci. Příběh nabírá na obrátkách v době, kdy se mladá Animant z popuzení vydá s vidinou načerpání nové energie do vzdáleného Londýna jako osobní asistentka knihovníka, který pracuje s jejím strýčkem. Bohužel, Thomas Reed je známý svým despotickým chováním a ne každý to s ním vydrží. První dny v první práci jsou pro Animant jako Božská komedie od Danta Alighieriho. Brnění její dosud neochvějné povahy dostává první trhliny, avšak Animantina neotřelá odhodlanost vytrvává a jako čas přináší ovoce, tak i vztah mezi ní a Thomasem pomalu, leč postupně začne vzkvétat. Překonají naši hrdinové jak rozdílné společenské postavení, tak i totožnou náturu své osobnosti a dočkají se společného ráje?

Jako fanynka děl od Jane Austenové jsem se na knihu velmi těšila a nebyla jsem zklamaná. I když spád příběhu byl z počátku velmi pozvolný, od čtvrtky knihy začal nabírat na obrátkách k sladkému vyvrcholení. Autorka Lin Ryna je podle mého Jane Austenovou moderní doby. Vřele doporučuji.

Komentáře (0)

kniha Kroniky prachu recenze