Krimiromán z Mallorcy

recenze

Dcery hněvu (2021) / akinomV
Krimiromán z Mallorcy
Na krimiromán z prostředí Mallorcy jsem byla opravdu zvědavá. Toto prostředí se v knihách, které čtu, moc neobjevuje a tak jsem netušila, co vlastně můžu čekat. Autorku Elenu Bellmar jsem také neznala, ale musím uznat, že píše poutavě a kniha se četla opravdu jedním dechem.

V knize se setkáváme s majorem Toni Moralesem, který se se svou ženou přestěhoval na Mallorcu, odkud sám pochází, aby přijal místo na místním oddělení vražd. Ještě než stihne oficiálně nastoupit, je povolán k prvnímu případu. Mrtvou je stará jeptiška, která byla nalezena pod hradbami kláštera Lluc, místní turistické atrakce. Nehoda byla vyloučena a tak se Toni musí se svým novým týmem dobrat toho, komu mohla být tato stará žena trnem v oku. Situaci ztěžuje fakt, že sestra Clara nebyla tou osobou, za kterou ji všichni považovali. Navíc je komplikací i jen získání podrobností z jejího předchozího působení. Toni však povolá i své staré kontakty a tak se pomalu, ale jistě, dostává blíž k tajemství, které by mnozí nejraději zapomněli. Jsou však tací, kteří zapomenout nemohou a díky nim jde Toni po správné stopě.

Toni se při pátrání seznamuje blíž se svým týmem a snaží se vstřebat, že jeho novou nadřízenou je bývalá milenka. V příběhu se tak dostáváme i na soukromou rovinu, kdy poznáváme i Toniho domácí zázemí – jeho německou manželku a také tchýni, která se s nimi na Mallorcu přestěhovala. Ta je navíc jakousi rebelkou, která se v příběhu postará o pěkné pozdvižení, když se rozhodne pátrat na vlastní pěst.

Aniž bych prozrazovala něco z motivu případu, chci jen vypíchnout, že se mi děj opravdu líbil a že ono tajemství nás zavádí do historie Španělska. Sama autorka na konci knihy uvádí, co ji k sepsání knihy inspirovalo a že je kniha sice naprosto fiktivní, má však své skutečné pozadí. Navíc ještě dodává, že by ráda své čtenáře brzy opět přivedla do světa vyšetřování Toniho a jeho týmu, takže se můžeme těšit na pokračování. A já se přiznávám, že si další díl ráda přečtu, protože „Toniho Mallorca“ stojí za prozkoumání. Stejně tak i jeho tajné pátrání, o kterém se v průběhu děje dozvíte. Ale to už je na jiné vyprávění.

Komentáře (0)

kniha Dcery hněvu recenze