Konec thrillerům - ironická detektivka

recenze

Kriminální román od Håkana Nessera má retrospektivní úvod, kdy se vracíme do doby před nástupem komisaře Vana Veeterena do důchodu. V prázdném bazénu byla totiž nalezena mrtvá žena, a jak to tak bývá, podezřelým se stal její manžel. Důvody pro takové podezření se přímo nabízí: Jaan “G.” Hennan má po smrti své ženy peníze ze životní pojistky a další, co vzbuzuje podezření je, že zavražděná žena krátce před svou smrtí požádala detektiva o sledování svého manžela. Komisař Van Veeteren je v určité výhodě, jelikož podezřelého zná od školních let a je přímo přesvědčen, že G je vrahem, a tak ho podrobí výslechu. Vraždu mu ale nedokáže, neboť podezřelý má neprůstřelné alibi a je volný.
Patnáct let později se tento nevyřešený případ otevírá v novém světle. Vlastně o tom, jak byl tento případ G těžký, svědčí i to, že to byl jediný případ, který komisař Van Veeteren před svým odchodem do důchodu neuzavřel. Podaří se případ po jeho otevření po patnácti letech vyřešit? Shromáždí se nové důkazy a budou dostačující?
Případ G je první Nesserův román, který jsem četla, a mám pocit, že mi scházelo předchozí spojení s Van Veeterenem. Přesto byl příběh pochopitelný a dá se tedy číst bez znalosti dřívějších dílů.
Je pravda, že krvavých detektivek už bylo napsáno dost, a tato ironická detektivka je kvalitním protipólem, který jsem určitě nejen já uvítala.

Komentáře (0)