Kniha Roberta Glancyho má glanc...

recenze

Smluvní podmínky (2014) / JanH (272 views)
Kniha Roberta Glancyho má glanc...
Asi to znáte. Jdete takhle po Brně (Praze, Ostravě...) a najednou, kde se vzala, tu se vzala - stojí před vámi krásná, usměvavá slečna.A také pěkně výřečná. "Cože - vy ten skvělý produkt ještě nemáte? No, to musíte napravit! Podívejte, není to nic složitého, mám tu smlouvu tady, stačí ji jen podepsat a..."
Času moc nemáte, těch papírů je tolik, že byste je četli nejmíň hodinu... Ale taková hezká a milá je ta slečna, a ten... jo, produkt, to pojištění co vám nabízí, to je tak úžasně výhodné (a všichni to prý už mají a nechcete být za blbce), že byste se upsali třeba čer... černovlasé krásce se zářivým úsměvem. A tak saháte po úslužně podávaném luxusním peru (žádná ošuntělá propiska!) a svým podpisem ze sebe děláte stejného vola, jako jsou všichni...
Jak se říká, není všechno zlato, co se třpytí a vy teprve doma na gauči se na ten papír, co jste podepsali, podíváte ještě jednou a trochu důkladněji. Ano, všechno se zdá být v pořádku (jak jinak, copak taková krásná slečna by...) - ale co to! Tady dole, úplně dole pod čarou je napsáno ještě cosi, ale tak titěrným písmem, že to člověk ani... no, a když si přinesete lupu, zjišťujete, že to jsou jakési smluvní podmínky a i když se v paragrafech moc nevyznáte, je vám po chvíli jasné, že tady něco neštimuje. Zkrátka, ta výhodná smlouva má tolik vedlejších klauzulí, podklauzulí a smluvních pod... podrazů - ano, i vám je teď jasné, že se nejedná o nic jiného než o obyčejné podrazy! Máte chuť se vrátit a té slečince pěkně od plic...
Ale kdepak je jí už konec. Ostatně - ona ani za nic nemůže, i ona jistě věří, že nabízí skvělý produkt, protože je pouze prostředníkem mezi vámi a... kým? No někým, kdo ty smlouvy tak krásně výhodně (ne ale pro vás, to dá rozum!) sepisuje.
Řeknete si, proč vám to všechno povídám, když mám místo toho psát recenzi. Recenzi na knihu, kterou napsal Robert Glancy a jejíž název zní - Smluvní podmínky. Výborně, takže teď už víte, proč ten dlouhý úvod...
"Jmenuju se Frank Shaw a živím se psaním smluv. Hrdý na svou práci nejsem. Ve chvílích, kdy mě přepadnou chmury, se mi zdá, že představuju zhoubu, která zabíjí podstatu lidskosti. Kdysi se dohody uzavíraly podáním ruky. Já tenhle zvyk nahradil drahým inkoustem. Lidský dotek jsem vyměnil za neosobní smlouvy. Mezi mnou a důvěrou je stejný vztah jako mezi antihmotou a hmotou - jsem antidůvěra, jsem temná síla, odhodlaná zničit životní víru, naději a zázraky. Jednoduše řečeno - jsem firemní právník."
Na začátku knihy ovšem Frank firemním právníkem není. Tedy - formálně jím je, ale nyní leží po těžké autonehodě v nemocnici a právě se probírá k vědomí. Na nic ze svého dřívějšího života si však nepamatuje a jen krůček po krůčku se dostává ke svému "já", resp. k zodpovězení otázky "kdo jsem" či ještě přesněji - "kým jsem byl"? Všechno to, co byl a čím byl se mu vrací v podivných právnických pojmech a stejně tak vnímá i lidi okolo sebe. Paměť mu postupně odhaluje mnohá, pro něho samotného šokující a ne zrovna příjemná fakta - je spolumajitelem jakési firmy... no, vlastně jím teprve bude, až.... Ano, až jeho bratr (nenáviděný Oscar) uzná za vhodné. Právě tak to totiž v závěti formuloval jeho otec a Oscar má v tomto "zavhodnéuznání" zcela volnou ruku. Dosud za vhodné neuznal a tak je Frank pouze obyčejným právníkem, pouhým zaměstnancem ve své vlastní firmě, které jednou (kdy?) bude šéfovat. Tedy spolu s Oscarem. Vzpomíná si též, že byl (a je!) ženatý... A občas se doslechne o jakémsi nepěkném incidentu, který krátce před tou nehodou způsobil. Co to mohlo být?
Robert Glancy vymyslel pro svou první knihu originální námět a líčení toho, jak se jeho hrdina Frank postupně rozpomíná na svůj "předchozí" život, je napsáno opravdu skvěle. Vlastně skoro celá kniha se odehrává v této režii, Frank už sice žije "normálním" životem, ale ten spočívá především ve snaze rozpomenout se na svoji minulost, což ovšem vede k dalším traumatům. Uvědomuje si totiž stále přesněji a intenzivněji, jak a čím žil před osudnou autohavárií a je mu jasné, že do svého "původního" života, vyplněného nesmyslným sepisováním ještě nesmyslnějších právních smluv se vrátit nechce. Jednoho dne se mu "rozsvítí" natolik, že si vzpomene, jak se nechal Oscarem proti své vůli donutit ke spolupráci s jakousi zbrojařskou firmou, jejíž výrobky způsobují smrt nevinných civilistů a dětí v Afghánistánu, a jak se přes svoji váhavost a pasivitu rozhodl z celého toho koloběhu neustálých kompromisů s vlastním svědomím nějak dostat ven. A když si nakonec vzpomene i na to, co předcházelo onomu "nepěknému incidentu", ví o sobě a své minulosti všechno.Tedy všechno podstatné k tomu, aby nyní, v přítomnosti, kdy mu jeho znovuoživlá paměť dala do rukou tolik trumfů, dokázal skoncovat s hrou, v níž byl a je pouze fackovacím panákem.
Dá se říct, že Robert Glancy si s náročným tématem "časových pásem", v nichž se jeho hrdina pohybuje, poradil vskutku brilantně. Jistě - je možné vznést určité výhrady k některým kapitolám hlavně na začátku knihy, které jsou tam tak trochu navíc a bylo je možné vynechat či nějak předělat. Následně se však již příběh rozjíždí jako dobře promazané soukolí a nabírá na spádu, vtipu a literární eleganci, aby posléze vyústil do překvapivého finále...

Komentáře (0)

kniha Smluvní podmínky recenze