Kniha o životě

recenze

To je Život! (2015) / Rinoa18 (236 views)
Kniha o životě
Vítejte ve Francii! Nasajte něco z té pravé francouzské atmosféry a podívejte se do Paříže, mekky zdejšího umění a hlavního dějiště našeho příběhu. Nenechte se odradit – nebudete litovat!

Již úvodní strany knihy nás uvítají situací vpravdě absurdní. Mladá studentka akademie umění, Aurélie, v ní hodí do davu lidí kámen. A osud se už postará o to, aby z toho vznikla pořádná polízanice. Její obětí je totiž maličký kojenec. Spolu s vybarvující se modřinou na jeho tvářičce vzrůstá i Auréliina provinilost, a tak bez váhání kývne na návrh jeho doprovodu, že se o chlapce na týden postará. Dostane kočárek spolu s několika nezbytnostmi a dobrodružství může začít!

Velmi záhy mladá studentka pochopí, že péče o dítě není tak jednoduchá, jak se zdá. Na pomoc si tedy přibere svoji kamarádku Sylvii – atraktivní dívku, se kterou se setkala na univerzitě. Ani Sylvie to ovšem nemá právě jednoduché. Kromě množství různých prací, jež v jednotlivé dny vykonává, se musí neustále obrňovat vůči nejrůznějším nápadníkům. Ačkoliv by se jednou chtěla vdát, zatím nepotkala toho pravého a mnoha mužům takto zlomila srdce. Obě kamarádky se setkají právě ve chvíli, kdy Sylvie zajišťuje vyhlídkovou jízdu jednomu japonskému páru a jejich mladému tlumočníkovi Lucienovi. Tato nesourodá pětice (+ kojenec) potom v restauraci usedne k jednomu stolu. Po prožitém večeru se rozhodně nevidí naposled…

Ve stejné době se do Paříže vrací celosvětově úspěšný, avšak místním profesorem umění kdysi zneuznaný umělec. Říká si Le Machine a do hlavního města přijíždí předvést svoji kontroverzní výstavu zvanou Život. Tato výstava je pomyslným středobodem celého příběhu a odehrává se na pozadí mnoha lidských osudů, které svým způsobem ovlivňuje. Ať už se jedná o kritika, jehož původním záměrem bylo výstavu pošpinit, majitele kina, v němž se jinak promítají pornofilmy, zestárlého a sentimentálního profesora umění, nebo jeho nadanou studentku s dítětem… nikdo nezůstane nepoznamenán. Upozaděn samozřejmě není ani onen japonský pár a jejich tlumočník, či dívka, která by třeba konečně mohla najít své štěstí v podobě toho pravého…

Dlouho jsem rozmýšlela, jak tuto knihu uchopit. Od počáteční četby mě neodradilo snad jen to, jakým jazykem je to psáno. V tomhle samozřejmě nepatří pocta pouze autorovi, ale především také překladatelce, paní Janě Jašové. Některé obraty mě přímo fascinovaly a bohatá slovní zásoba tento fakt jen přiživovala – neskutečná pastva pro oči. A přitom to bylo opravdu velmi čtivé! Myslím, že po tomhle by mě snad bavil číst i autorův nákupní seznam.

Po prvotních pocitech, kdy jsem uvažovala nad tím, co to sakra čtu, se ale i ona příběhová stránka začala lepšit. U některých scén jsem se doopravdy zasmála, jindy zase smutnila. Nezapomenutelné byly občasné výstupy se samotným prezidentem a jeho tiskovými konferencemi. Jak již anotace napovídá, autor se opravdu strefuje do všech a do všeho. Různé absurdní, komické a neuvěřitelné situace ovšem popisuje tak, že je postupem času začnete brát naprosto vážně. Tento neuvěřitelný zážitek (vedle vážně skvostného jazyka) vás od té knížky prostě nepustí.

Už je nezajímalo, jestli uvidí jít Le Machina na toaletu. Pochopitelně dál doufali, že tahle část produkce jim neuteče, avšak nezáleželo jim na tom už zdaleka tolik, jak se původně domnívali. Tahle podivná a krásná performance stačí. Hlasité bušení srdce znemožňovalo všechny pokusy o domluvu, ale ani to nebylo důležité. Beztak už nikdo neměl chuť mluvit: všichni měli co dělat, aby do sebe vstřebali dojmy. Měli pocit, že se jim před očima odehrává cosi úžasného, i když nevěděli s jistotou, co to má být. Starosti jim to nedělalo. Prostě tomu přihlíželi.
Pět set třicet párů očí hledělo na jeviště, kde nahý muž čeká, až mu donesou pizzu.


A pak přijde další důležitá věc - začnete s postavami soucítit. Prolíná se zde vskutku mnoho životních příběhů a vy postupně získáte možnost nahlédnout do každého z nich přímo z pohledu uchazečů. Takhle jsem třeba s tlumočníkem Lucienem soucítila tak, až jsem to skoro oplakala. Nechala jsem se strhnout absolutně neuvěřitelnou výstavou umělce, který měl pro její realizaci mnohem hlubokosáhlejší důvody, než si dovedete představit. Brilantní popisy, skvěle zvládnutá psychika postav, prostě krása! Jediným člověkem, s kterým jsem se nedokázala sžít, byla Sylvie. Myslím ale, že to není tak úplně její vina.

Nebudu to ale dále protahovat. Ani byste nevěřili, co všechno se může přihodit za jeden jediný týden, ve kterém se náš příběh odehrává. Jak jsem tedy již na začátku avizovala – rozhodně se nenechte odradit. Přečtěte si knihu o životech – a o životě samotném – s hořkosladkým nádechem.

Zdroj: stripkypribehu.blogspot.cz

Komentáře (2)

kniha To je Život! recenze

Rinoa18
07.10.2015

Já ti ji určitě doporučuju, ale do začátku si přiber trochu nadhledu. Trochu víc nadhledu. :-))

Lolaniky
06.10.2015

určitě si přečtu