Kniha o hrdinství

recenze

Myslím si, že kniha dokáže dle anotace člověka snadno zaujmout (hlavně pokud má rád fantasy). Alespoň mě tedy zaujala a byla jsem ráda, když mi byla nabídnuta k recenzi. Proto jsem byla ze začátku hodně zklamaná, protože zprvu vůbec nesplnila mé očekávání.

Zhruba prvních sto padesát stránek, se mi četlo opravdu těžko. Autor si evidentně neuvěřitelně užíval vymýšlení jmen, a tak každá postava dostala jména alespoň tři. Bylo opravdu těžké se v tom zorientovat.
Také se mi zdálo, že se Luke Scull chce přiblížit známé sérii Píseň ledu a ohně, i když je to jen můj osobní názor. Pokoušel se vytvářet vícero linií příběhu a pohled nám poskytoval z úhlu několika postav. Styl psaní mi vůbec nesedl.
Myslela jsem si, že knize udělím maximálně dvě hvězdičky.

„Rozdíl mezi hrdinou a vrahem vězí pouze v tom, že hrdina je schopen obhájit každý temný čin, kterého se dopustí, a to před kýmkoli, kdo je ochotný ho poslouchat“

Dost z vás se teď možná rozhodlo, že knihu tedy číst nebude. Než uděláte nějaké ukvapené rozhodnutí, přečtěte si prosím recenzi do konce.
Ve třetině knihy totiž došlo k zásadnímu zvratu. Konečně jsem si zapamatovala, jaké jméno náleží komu a ponořila se do příběhu. Nejsem si jistá, zda jsem si zvykla na styl psaní, ale spíše bych řekla, že se v průběhu změnil k lepšímu. Dokonce jsem se dostala do fáze, kdy jsem knihu téměř nedokázala odložit.

„Některé jizvy se nikdy nezahojí. Můžeme je zamaskovat a říkat si, že jsme v pořádku, ale rány zůstanou viditelné, všem na očích.“

Moc se mi líbilo, že autor ukazoval, že svět není jen černobílý. Není jen dobro a zlo. Toto se týká hlavně postav – neměli pouze záporné nebo kladné vlastnosti. Byli zkrátka lidští. Musím přiznat, že jsem byla opravdu napjatá, když proti sobě bojovali dvě postavy, ke kterým jsem chovala sympatie.
Také je zde krásně vidět, že vše nemusí být takové, jaké se zprvu zdá. Na konci můžete očekávat několik zvratů, která změní váš pohled na věc.
Za toto má u mě autor rozhodně veliké plus. Je skvělé, když si člověk z příběhu může vzít nějaké ponaučení. V tomto případě jím je to, že bychom neměli dát na první dojem, a odsuzovat něco, pokud o tom nemáme dostatek informací.

„Vražda není nic ušlechtilého, spravedlivého nebo hrdinského. Je to… prostě vražda.“

Ve finále uděluji knize hvězdičky tři, i když ke konci jsem chtěla hodnotit knihu lepšími čtyřmi. Přesto musím vzít v úvahu i počáteční zklamání. I přesto, že to se dalo trochu očekávat, vzhledem k tomu, že se jedná o autorovu prvotinu.

V každém případě se již těším na druhý díl série a jsem moc zvědavá, jak se budou vyvíjet osudy hrdinů z Temného bratrstva i schopnost autorova psaní.

Komentáře (0)