Kniha jako skvělé antidepresivum

recenze

Mé první setkání s českou autorkou paní Naďou Horákovou proběhlo prostřednictvím její knihy Tajnosti sborovny: Úsměvné povídky ze školního prostředí. S touto knížkou jsem byl natolik spokojen, že jsem se vůbec nerozpakoval a s očekáváním příjemného čtení jsem sáhl po novince Dáma v modrém.
Spíše než jako detektivka mně Dáma v modrém připadá jako odpočinková oddechovka. Kniha se čte „jedna báseň“. Vypíchl bych třeba část výroku: „… když člověka opravdu zasáhne Amorův šíp, dokáže dělat i ty nejfantastičtější psí kusy.“ Atmosféru současné doby dolaďuje autorka výrazy jako kecálista a dlabanéc.
Milostné vzplanutí hraběte Valeriána Chorise k vdané paničce Heleně je vzrušujícím prvkem a formuje docela zdravé napětí, jestli vztah Valeriána a Heleny „praskne“. Fantazie čtenáře může pracovat při náznacích fyzické části lásky Heleny a Valeriána na plné obrátky. Toto mě opravdu bavilo.
Proč název „Dáma v modrém“? Dáma v modrém je název obrazu od známého prvorepublikového malíře, který se dostane nedopatřením do nesprávných rukou a Valerián, jenž je vystudovaný právník, se v této kauze stává detektivem.
Právě prvek vraždy nenechá čtenáře na pochybách, že čte detektivku. Jak to dopadne a zda detektivní činnost Valeriána skončí zdarem, to už „nevykecám“. Knížky Nadi Horákové je nejlépe vychutnat si na vlastní „kůži“, protože mohou fungovat v této koronavirusové době jako antidepresivum.

Komentáře (0)