Kempování bez plánování

recenze

Zorie potřebuje mít svůj život přesně naplánovaný. Jakmile se odehraje nějaká změna, je nejistá a většinou se to na jejím zdraví odrazí v podobě kopřivky. Jednou z takových věcí je náhlá nabídka na kempování s přáteli. Nejdřív o tom nechce ani slyšet, ale když zjistí, že se kempování zúčastní i kluk, který se jí líbí, začíná uvažovat, že by možná stálo za to porušit svoje plány. Nakonec se ale rozhodne odjet z úplně jiného důvodu.

Její výlet je už od začátku plný událostí, které nemohla očekávat a nemá tak přichystaný plán. Největším problém je, že se kempovat vydává i Lennon. Ten byl jejím nejlepším kamarádem, ale v posledním roce se změnil v jejího nejhoršího nepřítele. Není to však to jediné, co se u něj změnilo. Ale další katastrofy následují hned v závěsu za Lennonem a Zorie netuší, jak s nimi naložit.

Příběh je vyprávěn v ich-formě ze Zoriina pohledu. Obzvlášť u téhle knížky je to podle mě skvělá volba, jelikož kromě krásného příběhu tu jde hodně i o psychiku postav a díky tomuhle způsobu psaní má čtenář neomezený pohled do hlavy hlavní hrdinky.

Autorčinu stylu psaní nemám vůbec co vytknout. Do knihy jsem se začetla v podstatě hned. Je pravdou, že díky stylu psaní je tempo, ve kterém se kniha odehrává, takové pomalejší, ale to vůbec není na škodu. Naopak to hezky podtrhuje atmosféru příběhu.

Z postav jsem nadšená. Nejen proto, že je autorka rozebrala do hloubky, ať už se jednalo o hlavní či vedlejší postavy, ale především proto, že jsou neotřelé. Jenn Bennett se skoro úplně vyhnula otřepaným typům hlavních hrdinů, které se ve většině knih objevují a stvořila naprosto jedinečné osobnosti. Samozřejmě, že i u těch se nalézají rysy, které jsou společné pro hodně postav YA knih a celkově i lidí, ale jsou tu mnohem důležitější povahové rysy, na které se autorka zaměřila a založila na nich příběh.

Kudy ke hvězdám je pohodová a poklidná knížka na léto se skvělou atmosférou u které si člověk odpočine. Ale zároveň je v ní mnohem víc. Hlavní hrdinka si musí poradit s několika závažnými problémy, na které zkrátka správné řešení neexistuje. A k tomu je tu vlastně vedlejší linie, ohledně jejího psychického stavu, což se mi na knize líbí spolu s romantickou linkou nejvíce.

Je ale pravdou, že se v mnohém nejedná o úplně nejoriginálnější příběh. Právě ta milostná linka je předvídatelná v podstatě od začátku. Nejvíc mě ale irituje, že většina zápletky je položena na tom, že spolu postavy nemluvily, nevyjasnily si některé věci. To se bohužel stává v hodně knížkách a přijde mi to příliš umělé. Obzvlášť vzhledem ke vztahům, jaké spolu postavy měly.

Kudy ke hvězdám je moc krásná kniha, kterou jsem si opravdu zamilovala. Osobně mi to trochu ztrpčuje nedostatek komunikace mezi hlavními hrdiny, ale je pravdou, že bez toho by žádný příběh nezvykl. Pokud hledáte oddechovou knížku, která ale nabízí i něco víc než jen roztomilou romantickou linku, tak vám můžu Kudy ke hvězdám určitě doporučit.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - CooBoo.

Komentáře (0)