Když se minulost opakuje...

recenze

Autor : Jay Forman
Rok vydání : 2018
Nakladatelství : Ikar
Počet stran : 286
Originální název : One way ticket

Už to bude nějaký ten pátek, kdy jsem naposledy sáhla po jiném žánru než je young adult. I když tento typ knih mám nejraději, čas od času potřebuji změnu v podobě thrilleru. A proto jsem téměř ihned sáhla po nově vydané Jednosměrné jízdence od Jay Formanové.

Celý příběh se odehrává v Kanadě (odkud mimochodem pochází i Jay Forman) a dějem nás provází hlavní hrdina Lee Smithová. Živí se jako reportérka z cest, a proto se na samotném začátku ocitá v letadle, když ji zrovna napíše její nejlepší kamarád Jack : Někdo se mě pokusil zabít. Nejdříve tomu nevěnuje moc pozornosti, doma se ale dozví od své tety, že byl odvezen do nemocnice, protože ho srazilo auto.

Po probuzení z narkózy ji poví o jedné sedmnáctileté dívce Kayle. Před pár dny ji zabil pád ze školní věže a většina kriminalistů se na to dívá jako na jasnou sebevraždu. Její otec se s tím ale nehodlá smířit a tvrdí, že k něčemu takovému by se jeho dcera nikdy nesnížila. Proto požádal Jacka, aby se připletl do vyšetřování a pomohl objasnil, kdo ji z té věže strčil.

Z tohoto důvodu se Jack rozhodl vyslechnout prvního svědka, avšak na parkovišti do něj narazil pick-up, který nikdo neřídil. Policisté to svádí na staří a poruchu tohoto auta, ale on to vidí jasně. Někdo se ho pokusil zabít, aby zabránil vyšetřování.

Jack si vytvořil i náhradní plán, ale bude k tomu potřebovat pomoc své nejlepší kamarádky. Přesvědčí ji, aby nastoupila jako učitelský dozor v Kaylině škole, nenápadně tam vyslýchala její kamarády a hledala informace.
Lee zpočátku nesouhlasí, protože čirou náhodou studovala na stejné škole jako ta mrtvá dívka a na to místo má jen špatné vzpomínky, ale nakonec ji Jack přemluví.
Společně pomalu objevují střípky minulosti, ale co se stane, až je poskládají dohromady a před nimi se zjeví šokující pravda?


Jako ono se sice říká "Nesuď knihu podle obalu", ale buďme k sobě upřímní. První dojem je důležitý a lidi na něj dávají. A v tomto případě tomu nebylo jinak.
Samotná obálka mě zaujala okamžitě svým mrazivým a záhadným designem, který mi připomíná typickou surovou severskou detektivku.

Autorka skvěle vyvážila přímé řeči s popisy tak, aby se čtenář ani na chvíli nenudil a neměl potřebu v textu přeskakovat. Styl psaní byl velmi svižný a spolu s krátkým počtem stran vytvořil návykovou četbu maximálně na pár dní.

Mou pozornost si tato kniha získala také pro své senzačnímu propojení přítomnosti z minulostí. Na začátku jsem sice absolutně neměla ponětí, co znamenají určité útržky a o jaké události se diskutuje, ale právě díky těmto otázkám kolující v mé hlavě jsem pokračovala s natěšením a zvědavostí dál.

Rovněž se mi zamlouvalo vykreslení samotných postav. I když jsem postupovala v příběhu mnohem rychleji než obvykle, vždy jsem si na ně dokázala vytvořit subjektivní názor.

Hlavní hrdinka Lee se mi zaryla do paměti převážně svou tvrdohlavostí a zbrklostí. Vždy projevovala své názory daleko dříve než by bylo vhodné, neuměla v sobě dusit emoce a její okolí by ji popsalo jako velmi introvertní osobu.
I když byla občas poměrně naivní a sebekritická, stejně jsem si ji oblíbila a v některých vlastnostech jsem i našla samu sebe.

Její nejlepší kamarád Jack byl jejím pravým opakem snad ve všem. Za žádných okolností neztrácel chladnou hlavu, v jakémkoliv kolektivu byl oblíbený a nikdy se mu z tváře nevytratil vřelý přátelský úsměv. I když patřil k nejbohatším obyvatelům celého města, nechoval se vůbec sobecky a okolí si ho cenilo pro jeho štědrost a ochranitelskou povahu.

Abych ale jenom nechválila, i tady se samozřejmě našly nějaké chybičky.

Anotace a obálka líčí tento příběh jako temný, ponurý a mrazivý thriller, uvnitř ale nalezneme něco jiného.
Místy mi v hlavě probleskla myšlenka, že se tento příběh spíše podobá nějaké knize pro náctileté, kde vyšetřuje studentka střední nebo i základní školy.
Je možné, že jsem očekávala prostě něco jiného, ale přišlo mi, že děj není zdaleka tak napínavý, akční a originální, jak jsem myslela, že bude.

Hlavní zápletka byla převážně ze začátku plná klišé, ale na druhou stranu, postupně jsem viděla i jedinečné aspekty této knihy.
I přesto jsem vraha odhadla celkem jednoduše a podle mě ho odhalí téměř každý, když se bude soustředit, vnímat a vstřebávat informace.
Místo toho, abych byla šokována, jsem spíše zůstala lhostejná. Jednosměrná jízdenka se mi proto vůbec nezaryla do paměti a v podstatě nic ve mně nezanechala.

I přesto to nebyl špatný počin. Sice jsem čekala něco odlišeného, ale nemohu říci, že bych byla nějak zvlášť zklamána. I když se tak tato kniha neřadí k těm nejlepším, stejně ji doporučuji, ale jako nenáročnou četbu, kterou si užijete, ale nesmíte čekat nic jedinečného.

Závěrečné hodnocení : 70%

Komentáře (0)