Když policisté řeší vraždu ve vlastních řadách

recenze

Pohled do tmy (2015) 3 z 5 / Babouš
Pohled do tmy

Znáte ten pocit, když v osvětlené místnosti koukáte oknem do noci, ale nevidíte nic, než odraz své tváře? Klidně by hned za oknem mohl někdo stát, ale vy byste ho neviděli…

O Pohledu do tmy, detektivce z pera britsko-kanadského spisovatele Petera Robinsona, se teď píše celkem hodně. Je to kniha se zajímavým námětem: někdo zavraždil policistu a jeho kolegové se teď snaží vraha odhalit.

Když policisté řeší případ, který se jich týká, chovají se úplně jinak, než když je zavražděn někdo, koho neznali. Do vyšetřování se proto kromě detektiva – zde je to inspektor Banks – pouští i policejní inspekce – zastoupená Joannou Passerovou.

Vzhledem k tomu, že Banks je asi padesátiletý bručoun, který si myslí, že ženy u policie nemají co dělat, a Joanna je mladá, hezká a cílevědomá žena, od samého začátku si příliš nesednou. Jejich neustálé naschvály a špičkování je zábavné sledovat, ale vyšetřování to nepomáhá.

Joanna s Banksem proto musí spojit síly a ukáže se (světe div se!), že i navzdory tomu, že jde o dva zcela rozdílné lidi, tak si nakonec celkem sednou.

Na Pohledu do tmy se mi zpočátku příliš nelíbilo poněkud rozvláčné vyprávění. Asi jsem příliš zhýčkaný akčnější literaturou, ale místy jsem měl tendence přeskakovat stránky, ale pak jsem se do toho začetl a už to jelo. Sice ne kdovíjak závratnou rychlostí, ale jelo to. Je to kniha s pomalejším tempem. Myslím, že se bude líbit spíš čtenářům detektivek Agathy Christie nebo Louise Pennyové než třeba fanouškům thrillerů Já, Poutník nebo Hra.

Konkrétně na Zátiší a Agathu Christie jsem si při čtení několikrát vzpomněl. Pohled do tmy se totiž odehrává v anglickém hrabství Yorkshire, kraji Robina Hooda. A zavražděný policista byl usmrcen šípem ze samostřílu. Náhoda?

Za plný počet hvězdiček to tentokrát nebude, ale celkem rád si přečtu další případ inspektora Bankse, protože si myslím, že autor má na víc. Koneckonců, v angloamerickém knižním světě se tato knižní série těší podobné oblibě jako ta s Herculem Poirotem a není to bez důvodu.

Doporučuju hlavně čtenářům detektivek, kteří se obejdou bez hromady mrtvol a výbuchů!

Komentáře (0)

Přidat komentář