Když nemusíš...

recenze

Není to tak dlouho, co jsem objevila českou spisovatelku Dagmar Digmu Čechovou. Nejprve se zabývala hlavně tvorbou pro děti, až nyní (v posledních letech) píše romány pro dospělé čtenáře, které vydává nakladatelství MOBA. Hned na úvod vám mohu říct, že mezi jejími knihami nenajdu žádnou, která by mě zklamala. První kniha, kterou jsem před lety od autorky četla, se jmenuje Nemusíš!. Po ní následovaly další romány i ty určitě stojí za přečtení. A je mi ctí, že vám mohu oznámit, že po letech autorka volně navázala na již zmíněnou knihu Nemusíš! pokud se vám líbila, přečtěte si také novinku Víš, že nemusíš?.

Nebudu zdržovat a rovnou vám prozradím své hodnocení, že já jsem od knihy dostala přesně to, co jsem očekávala. Druhý díl je snad ještě lepší než první. Hlavní hrdinka Marie se dostává do nezáviděníhodné situace a vy budete sledovat, jak si se všemi patáliemi, které její život doprovází, dokáže poradit. A podobně je na tom i Katka, další žena, která má v příběhu nezastupitelné místo. Asi nemusím dodávat, že Marii i Katku již dobře znáte z předchozího dílu.

Snad všechny autorčiny příběhy mají společnou jednu důležitou věc: pobaví vás a zároveň v nich najdete i ponaučení, kterým se lze řídit i ve vašem skutečném životě. A jinak tomu není ani tentokrát. Vlastně nevím, jak to autorka dělá, ale svými romány mě dokáže okamžitě vtáhnout do děje a zavalit řadou různých emocí. Bez problémů se do hlavních hrdinek vcítím a vše prožívám společně s nimi. Nejspíš je to tím, že hlavní hrdinky řeší problémy, se kterými se kdokoli z nás může setkat i ve skutečném životě: nelehké životní situace, komplikované vztahy (nejen) s muži, starost o některé členy rodiny... Zkrátka vše působí velmi realisticky.

Dagmar patří k autorkám, na jejichž nová vyprávění se vždy těším. Líbí se mi styl psaní i hlavní hrdinové, které vytváří. Ani tentokrát nejsem zklamaná. Vyprávění jsem si užila a opět jsem si připomněla, že ani já skutečně nic NEMUSÍM! A ani vy si nenechte ujít další pokračování o dvou ženách, které to v životě nemají zrovna lehké.

Komentáře (0)