Když naděje jen doutná

recenze

Spálená obloha (2016) / katy238

Mateřská láska bývá přirovnávána k největší síle, jaká může na světě být. Co když ale selže. Ve jménu mateřské lásky je dopuštěn zločin a její plod je ztracen v nenávratnu. Pomalé šílenství náhlé ztráty se roztáčí a nekonečná agónie obviňování ničí i poslední zbytky zdravého rozumu.

Podezřelým může být každý. Třeba i právě matka...

Rachel Jennerová se právě do takového soukolí dostane a její malý Ben je náhle ztracen. Možná na den, možná na týden, zřejmě navždy. A tlak okolí i vlastní viny každý den sílí.

Detektiv James Clemo se živí objasňováním zločinů, dopadení pachatele je pro něj samozřejmým vyústěním každého jeho případu. Právě on a jeho tým mají za úkol co nejdříve dovést malého Bena domů. Ctižádostivý detektiv nepochybuje o rychlém rozzuzlení jasného případu. Ale jednotlivé nitky únosu se oproti jeho očekávání začínají zamotávat.

A malý Ben je stále zoufale nedosažitelný.

Příběh zoufalé matky a zmizelého chlapce je vyprávěn ze dvou pohledů. Jedním z vypravěčů je právě Rachel, která nám umožňuje nahlédnout až na dno svého svědomí a provést nás svým poznáním, že není dokonalou matkou, dokonce ani příkladnou matkou. Je člověkem dělajícím chyby a jako každý za ně musí platit. Nyní je nucena složit účty nejvyšší.

Druhý úhel pohledu nám nabízí detektiv Clemo, jehož precizní vyšetřování se mu začíná drolit pod rukama spolu s jeho životem. Náhled je jeho život s osudem ztraceného dítěte propojen více, než byl ochoten kdy připustit. Nalezení chlapce už pro něj není pouze profesní prioritou, stává se z něj posedlost.

Cíl Rachel a Clema je na první pohled stejný, způsoby jeho dosažení jsou ale diametrálně rozdílné. Clemo je veden předpisy a rozumem, Rachel je ochotná nechat se rozsápat davem, jen aby byl Ben v bezpečí.

A stále se vynořují nové otázky bez odpovědí.

Mistrnně vyprávěný příběh odhaluje mnoho rovin lásky k dítěti. Mnohdy musíme o to nejdražší přijít, abychom si uvědomili jeho pravou cenu.

Velmi oceňuji odhalenou sílu medií. Veřejně přiznaný fakt se často stává pravdou. Bez důkazů. Bez prověření. Presumpce neviny je brána jako přežitek a internetoví diskutující neváhají sáhnout po právu lynče. Od slov není daleko k činu. Není těžké vzít do rukou místo počítačové myši kámen. V rámci anonymní pravdy jej hodit a bezhlavost davu zajistí možnost nenápadného zmizení.

V tomto případě zůstává přání, aby i toto byla smyšlenka. Bohužel právě tato mediální nit příběhu je tím nejpravdivějším, co jsem v knize nalezla. Mrazí z toho mnohdy více, než ze slz zoufalé Rachel.

Bude Ben nalezen v čas? Bude Ben nalezen vůbec?

Statistika i média mluví jasně. A hodiny stále tikají proti křehkému životu dítětě...

Komentáře (2)

Přidat komentář

---