Když málem nestačí

recenze

Jack nikdy nedosáhl toho, co chtěl. Všechno to měl na dosah, ale pak to zkrátka nezískal. A stejně tak to bylo i s jeho nejlepší kamarádkou Jillian, která chodila s jeho nejlepším kamarádem Frannym i když ji Jack miloval. Nezbylo mu tedy nic jiného, než sedět na nudné party na schodech a pozorovat ji, jak se baví bez něj. A právě v tom okamžiku poznal Kate.

Mohlo to být jen setkání, které upadne v zapomnění, ale Jack už nechtěl ve svém životě žádné málem. A tak i přes všechny překážky se s Kate sblížili a zamilovali se do sebe. Jenže jejich lásku provázelo velké tajemství. Tajemství, které vedlo ke Kateině smrti a málem i k té Jackově.

Jenže i když si Jack myslel, že už to má za sebou, stalo se něco neuvěřitelného. Znovu se objevil na párty na schodech a znovu dostal šanci poprvé potkat Kate. A snad i šanci na to, aby jí zachránil život. Poprvé to nezvládl a tak si nehodlá nechat ujít druhou šanci, aby ji zachránil. A když na to přijde, tak žádnou šanci, která se mu naskytne. Protože málem v milostném příběhu Jacka a Kate zkrátka nestačí.

Příběh je napsán v ich formě z pohledu Jacka. Nejedná se o styl psaní, který by člověka okamžitě vtáhl do příběhu, ale je rozhodně čtivý a nenechá člověka odejít od knihy jen tak. Navíc je v textu vidět autorův osobitý humor, který dělá knihu nejen zajímavější, ale i lepším počtením.

To ale není jediné, díky čemu se čte kniha opravdu lehce. Za zmínku určitě stojí i v celku krátké kapitoly, díky kterým příběh ubíhá rychleji. Ovšem ještě lepší jsou e-maily a textové zprávy, jež knihu doplňují a také text odlehčují a dělají ho tak ještě čtivějším.

S příběhem samotným je to trošku horší. Ani by mi nevadilo, že v případě této knihy není vysvětleno cestování v čase. V tomto případě je to totiž podle mě součástí toho kouzla. Ale popravdě mi to už přijde trochu ohrané. Podobný námět byl už použit v knize Chvíle před koncem a ve filmech Všechno nejhorší a Na Hromnice o den více.
Je pravdou, že Opak věčnosti je úplně o něčem jiném, než zmíněné příběhy, ale i tak ta podobnost docela dost bije do očí a trochu to kazí celý ten koncept knihy. Ale i tak mi to přijde jako maličkost.

Jenže to, jak se v knize neustále opakuje jeden a ten samý příběh a v prvních případech docela dost detailně je po jistém čase dost nudné a knihu to kazí. Ale nejhorší je asi to, že ten nejzajímavější příběh ze všech je nakonec nejmíň detailnější, což mi přijde jako opravdu velká škoda. Tenhle příběh je zkrátka nevyvážený a kvůli tomu jsem se chvílemi bohužel dost nudila.

Na druhou stranu musím uznat, že právě díky těmhle detailním příběhům Justin A. Reynolds dokázal čtenáři dokonale vylíčit, kým vlastně jsou všechny postavy. Díky jejich chováním v rozdílných a přesto stejných situacích nebyl nejmenší problém udělat si obrázek o tom, kdo postavy jsou a co si musely prožít a to i bez toho, aby je musel autor nějak obsáhle popisovat.

Určitě jsem od Opaku věčnosti čekala něco mnohem víc epického, takže výsledek je pro mě trošku zklamáním. Ovšem i přes všechny její chyby jsem skutečně ráda, že jsem si příběh přečetla. Sice má nějaké mouchy, ale i tak podle za přečtení stojí, minimálně jako pěkný oddechový příběh.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - CooBoo.

Komentáře (0)