Když jsme ještě věřily na mořské víly – román o hledání a odpouštění

recenze

Kit a Josie – dvě sestry, které si byly velmi blízké. Prožily dětství v rodinné restauraci v Kalifornii, milovaly surfování, ale jinak byly každá jiná. Josie se potkala světem, mezitím co Kit studovala medicínu. A pak přišel teroristický útok na vlak, ve kterém cestovala Josie. Od té doby uběhlo už patnáct let, když Kit zahlédne Josie v televizi. Mohla by to být ona?

Na tento román mě nalákala sice krátká, ale velmi slibná anotace, a tak jsem doufala, že mě čeká velmi zajímavý příběh. Ovšem nečekala jsem, že mě až tak překvapí.

Necelých 400 stran tohoto čtivého, poutavého a velmi dojemného příběhu jistě rozvíří i Vaše emoce. Příběh sesterské lásky, která v jednu chvíli skončí tragédií, ale dostane pak druhou šanci. Přichází šok, touha po setkání, obavy, ale také vztek a nepochopení. Příběh je vyprávěn z pohledů obou sester, takže poznáme jejich pocity, touhy či osobní selhání. Každá z nich prozradí důvod svého současného života, ale také se podíváme do jejich dětství, a tím pádem i do odlišného vnímání okolního světa.

Jak jsem již naznačila, kniha Když jsme ještě věřily na mořské víly určitě nenechá nikoho zcela chladným. Je to opravdu velmi silný příběh, kdy s postupným poznáváním hlavních hrdinek každý doufá, že se jednou setkají, a budou mít šanci si vše vyříkat. Jenže ani to není tak jednoduché.

Nádherné prostředí, skvěle popsané postavy a hlavně poutavý příběh. Pokud máte rádi dojemné příběhy, tajemství a rodinná dramata, s touto knihou chybu neuděláte.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada (Metafora)

Komentáře (0)