Když je všechno trochu jinak, než se zdá

recenze

Koupi knihy Ztráty a lži jsem dlouho odkládala, i kvůli relativně dost negativním recenzím čtenářů. Nejen zde, i jinde.

Když jsem se přiblížila příležitosti pořízení tohoto svazku, dlouho jsem neváhala a po jeho doručení se do něj v teple domova nadšeně pustila.

A došlo mi, že řídit se cizím názorem je blbost.

Příběh začíná láskyplným blázněním Naomi Jenkinsové, na první pohled poněkud sebevědomé umělkyni, po svém milenci Robertovi. Ten totiž po jejich rok trvajícím vztahu na jedno z jejich tvrdě pravidelných dostaveníček nedorazí a Naomi, šokována náhlým výkyvem svého milostného života, vyrazí na cestu jeho nalezení. Když však zjistí, že její síly na úkol nestačí, vydá se na policejní stanici.

V zoufalé snaze najít svou lásku odhalí nejhorší tajemství svého života. A netuší, že přiotevřela stavidla hráze naplněné až po okraj odporným tajemstvím. Její protržení se stalo otázkou okamžiku a stopy vedou do míst, o kterých si nikdy netroufla ani přemýšlet.

Příběh mě strhl. I když nejsem milovník zkoumání intimního života postav, zde se nedalo jinak a nakonec i podobné rozbory dostaly svůj nenadálý smysl. Nechutný smysl. Odporný smysl. Ale bez toho by to nešlo.

Nenápadné oťukávání čtenáře se v druhé polovině příběhu změní v tvrdé popadnutí a únos k příšernému konci. Ten je sice snad otevřený a možná pro někoho neuspokojivý, ale k charakteru příběhu to patří.

Kniha mě namlsala na další autorčiny knihy, sice pouze ty bez Hercula Poirota, ale jestli budou i pouze z poloviny tak napínavé jako tato, vím, že nebudu zklamaná.

Komentáře (0)